Tak to zase uteklo a George už je přes týden doma. V sobotu jsme si večer zašli do kina na film Obsessed s Beyonce a pak na večeři do té "naší" japonské :-) Tak jsem ráda, že už ho mám na chvíli zase doma :-) Konečně jsem zase po pěti týdnech začala vařit, na což jsme se oba těšili a tento víkend máme v plánu jít na Disneyho představení Lví Král.
V sobotu dopoledne jsem samozřejmě musela zase tvrdnout ve škole, to dopoledne by mi ani tak nevadilo, ale to vstávání mě ubíjí, takže dokud to půjde, budu si radši vybírat kurzy, které jsou ve všední dny večer, i když jak se znám, tak tam zase budu usínat :-) Minulý týden jsme zase odevzdávali spoustu referátů a pět starších jsem dostala zpátky, všechny s plným počtem. Tento týden už budeme mít poslední hodinu, takže musím ještě dopsat poslední referát, dokončit deset plakátů s písničkama a říkankama pro děti, ze kterých pak budu muset dvě zazpívat před třídou a také jsme si museli vytvořit portfolio a deset anotací, ze kterých si musím vybrat jednu knížku a přečíst ji ve třídě, jako kdybych to četla dětem.
Počasí pořád nic moc, včera večer jsme tu měli několik tornád, ale jsme v pořádku a naštěstí se nám tentokrát vyhly i ty obrovské kroupy, takže auta to taky zvládly :-)
Jinak dneska jsem byla u zubáka. Už před rokem mi řekl, že bych si měla nechat vytrhnout moudráky. Ty dva, co byly vylezlý, nebyly moc pěkný a na ty dva, co se ještě neprodraly jsem tam stejně neměla moc místa. Tak jsem se k tomu konečně dokopala. Měla jsem ale šílenej strach. Nejdřív mě nasadili na Happy Gas-Plyn štěstí. No, co si budeme povídat, moc šťastná jsem stejně nebyla. Naopak. Hned jak mi opíchali celou pusu umrtvovacími injekcemi, nejradši bych se bývala rozbrečela. Pak začali vrtat první zub, který nebyl ještě ani úplně venku. Ani to nebolelo, jen jsem cítila tlak, nejhorší na tom bylo, že jsem vůbec nevěděla, co čekat a bála jsem se bolesti. Nakonec jsem teda ani necítila, když ho vyrvali, co ale pak docela bolelo, když mi tu ránu šili. Druhý zub byl venku bez vrtání a asi za pět vteřin. Kéž by to tak bylo se všema. Třetí zub byl bohužel opakem. Hodně se vrtalo, šťouralo, nemohl se najít správný instrument na vytržení zubu, no prostě hrůza. Pak se to nakonec nějak povedlo a zase se šilo. Čtvrtý zub byl snad nejhorší, dlouho se vrtalo a jelikož to všechno tak trvalo, umrtvení odeznělo a začalo to strašně bolet. Takže se muselo píchat znovu, ale nakonec to teda přes všechnu bolest dobře dopadlo, zašilo se to, sbalila jsem si svoje čtyři zuby v pytliku a jeli jsme mi s Georgem vyzvednout antibiotika a léky na utlumení bolesti. Doufám, že mě to nebude zítra moc bolet, ale pro jistotu jsem si vzala volno a zůstanu doma. Snad si trochu pospím a zvládnu dodělat poslední věci do školy. Tak na mě myslete.