Lůca všude možně...

Ale ne daleko :-) Už jsme nad tím nějakou dobu přemýšleli, ale nikdy jsme nedošli k žádným větším krokům, až minulý víkend. V týdnu jsem brouzdala po internetu a prohlížela jsem si nějaké domy na prodej. Dopadlo to tak, že v sobotu jsme se jeli na dva z nich podívat. Ani jeden nás nenadchl, ba naopak jeden z nich byl dokonce strašně hnusnej. Pak se nás ale ten agent z realitky zeptal, jestli bychom chtěli vidět ještě jeden dům, který teprve půjde na prodej tento pátek. Tak jsme se na něj jeli podívat, a v podstatě hned jak jsme vstoupili do zahrady, měli jsme jasno. V noci a v neděli ráno jsme nad tím ale ještě tak přemýšleli, nějak se nám to rozleželo v hlavě, nebyli jsme si jisti, jestli nepotřebujeme něco trochu většího a tak jsme se s těmi "agenty" (fakt nevim, jak jinak se tomu říká :-) jeli podívat ještě na další tři domy. Po jejich shlédnutí jsme měli jasno a rozhodli jsme se podat nabídku na dům, který se nám zalíbil ten předešlý den. Nevím přesně, jak to funguje v ČR, ale tady si prodejce řekne cenu a vy mu většinou nabídnete o něco míň a začnete smlouvat. O kolik míň záleží jen na vás a na pár dalších faktorech, ke kterým přihlížíte (např. když je dům na prodej už delší dobu, můžete nabídnout o dost míň, protože ho asi nikdo jiný nechce a majitel se ho potřebuje zbavit - to má ale většinou teda svůj důvod :-)
Jelikož ten dům, o který jsme měli my zájem, nebyl ještě ani na trhu, nabídli jsme slečně prodejkyni (vdává se, proto prodává) plnou cenu, ale chtěli jsme po ní, aby zaplatila všechny naše poplatky (ona teda už tak platí svoje a té realitce, ale my jsme chtěli, aby platila ještě ty naše, což na konec vychází asi na $3600). Ještě ten večer nám volali z realitky, že paní nabídku přijala, akorát je ochotna zaplatit jen půlku našich poplatků, ale že prý to ještě není na papíře a zavolají nám v pondělí. V pondělí už jsme jen dostali telefonát, který začínal:"Gratulujeme! Koupili jste dům!". Paní si to dokonce nakonec rozmyslela a zaplatí za nás poplatky všechny :-)
Takže když všechno půjde podle plánů (příští týden máme inspekce), 27.srpna dostaneme klíčky a hned o tom víkendu se budeme stěhovat.
Tudíž teď máme docela napilno. Už jsme ukončili smlouvu s naším pronájemcem, máme to do konce srpna, musíme si zařídit pojištění, včera jsme byli v bance sepsat a podepsat hypotéku, no a pak samozřejmě spousta balení a uklízení. Ale už se nemůžeme dočkat.
Teď ještě pár informací o tom našem baráčku. Nachází se v moc hezké čtvrti, ve městě Moore, tři ložnice, garáž pro dvě auta, krb, dvě koupelny, přičemž ta hlavní má dokonce bublinky. Je tam samozřejmě spoustu věcí, které budeme chtít změnit, ale jak se tady říká, má to potenciál :-) Jako první budeme muset koupit novou ledničku, protože paní si svoji bude brát, nechá tam ovšem sporák, mikrovlnku a myčku. No, až uvidíte ty fotečky, tak vám bude jasný, že sporák a myčku si budem za chvilku kupovat taky, jelikož ty co tam jsou, jsou asi 30 let starý, ale aspoň čistý a fungujou (kdybyste viděli ty ostatní domy, na který jsme se dívali, bylo by vám jasný, proč zdůrazňuju, že jsou čistý :-)
No, jestli vás ještě něco napadne, co by vás zajímalo, nebo na co jsem zapomněla, tak písněte do komentářů, ráda odpovím :-)
Tady přidávám odkaz na virtuální prohlídku, tak se mrkněte :-)

Virtuální prohlídka ZDE!!!

Ve čtvrtek jsme se konečně po dvou týdnech vrátili domů - o chvíli dýl a asi už bych tchána zabila :-)

V pátek jsme ještě vzali Benjiho ke "kadeřníkovi", jelikož už to měl strašně dlouhatánský. Takže přikládám jednu fotečku (s tou svojí kostí tam vypadá, jak když kouří doutník) a pak ještě video, které jsme natočili před tím, než ho ostříhali. Takhle on si vysedával u toho fénu na koberec :-)



No, a jinak samozřejmě pořád peru, jednu várku za druhou, do toho samé uklízení a ještě mi k tomu příští týden končí letní semestr, takže musím vypracovat několik úkolů. Na šití, na které jsem se těšila, se asi bohužel (a jako obvykle) nedostane.

14.července jsme s Georgem oslavili třetí výročí našeho sňatku. Naplánovali jsme si výlet do New York City (jen my dva). Rozhodli jsme se zakoupit jízdenky na jeden z turistických autobusů, Red Double Decker a projet se po celém Downtown. Do autobusu jsme nastoupili na Times Square a odtamtud jsme jeli až do China Town. Průvodce, kterého jsme dostali, stál za nic - v podstatě vůbec nic nevěděl, snad jen názvy staveb, ale ty snad zná každý. V China Town jsme se jen tak prošli, podívali se, co že to ti naši asijští přátelé nabízejí za padělky a nasedli jsme na další autobus. Tam už jsme měli novou průvodkyni a ta se nám líbila. Dokonce natolik, že jsme kvůli tomu změnili plány. Původně jsme chtěli vystoupit ve Village a jít na večeři, ale jelikož tahle paní byla docela znalá, rozhodli jsme se s ní zůstat až do konce prohlídky. Vystoupili jsme tedy pak znovu na Times Square a pěšky už jsme pak pokračovali ke Columbus Circle, kde jsme si zašli do jedné z restaurací na onu zmiňovanou večeři.

Jelikož v Oklahomě můžeme akorát tak k jezeru nebo k rybníku, využili jsme příležitosti, sbalili sedátka, deky, slunečník a bůh ví co ještě a vyrazili s Georgovými bratranci a sestřenicemi za trochou sluníčka. Přišlo mi, že to vůbec nepálilo, dokonce ani horko nebylo (hlavně ve srovnání s tím, na co jsme zvyklí z Oklahomy) a pořád vál takový svěží vánek. George si přeci jen ale nakonec spálil záda. Co se mě týče, tak bych řekla, že jsem se snad ani neopálila, ale pořád lepší, než být spálená :-)
Co mě potěšilo, že tentokrát tam ani nebyly vyplavené různé medůzky, jako je to v této oblasti zvykem.

O jednom z víkendů jsme s Georgovou rodinou vyrazili do Zoo v Central Parku. Není to nic velkého, jen pár zvířat (několik opiček, tučňáci, lachtani, ptáci a lední medvěd), ale na druhou stranu hezké zpestření parku. Počasí nám vyšlo krásné, jako koneckonců po většinu dovolené (v New Jersey/New Yorku bylo mezi příjemnými 22°C a 28°C, kdežto v Oklahomě se všichni smažili až při 46°C :-)

P.S.: Ta srnka na jedné z fotek není v Zoo, ale před domem Georgových rodičů. Nevím, jestli jsem to tady zmínila, ale asi před dvěma roky se přestěhovali. Stále bydlí v New Jersey, ale již je to na hranici se státem New York. Krajina mi tam strašně připomíná Jizerky - spoustu stoupání a serpentýn. Narozdíl od Jizerek tam ale mají spoustu medvědů. Tchán nám ukazoval nějaká videa, kdy natočil medvědici s malými medvídky, jak se procházejí po jejich zahradě. No, zní to roztomile, ale potkat bych je nechtěla :-)

Pár dní po našem prvním víkendu v NJ jsme si naplánovali výlet do New York City. Jelikož Georgova ségra Jennifer má prázdniny, jela s námi. Býval by to byl takový pohodový den, kdybychom nevyjížděli na cestu už v pět ráno, takhle jsme byli první půlku dne celí unavení. Pak jsme to ale nějak překonali. Nejdříve jsme se byli podívat na Ground Zero, kde bývaly Twin Towers a tchán je tam teď staví znovu - teda pomáhá :-) Zašli jsme si na snídani, trošku si pochodili po okolí a pak už metrem k Times Square, které je teď částečně uzavřený provoz. takže v takové té hlavní části rozhodili kolem stolečky a židličky, lavičky atd. Takže teď už se tam konečně můžete nechat vyfotit, aniž by do vás ostatní lidé strkali.


Po Times Square jsme se zašli podívat na pár dalších míst, jako například Columbus Circle a také Central Park.

Druhého července jsme s Georgem odletěli do New Jersey na dvoutýdenní návštěvu jeho rodičů. Jelikož jsme se týden před tím stavili na letišti, ujistit se, že Benji s námi může, přišli jsme na to, že je moc velký a tak se nám o něj staral jeden kamarád. Oba to zvládli dobře a Benji má nového kamaráda, o kterého se zas pro změnu teď na pár dní staráme my. Pořád spolu kluci laškujou a honěj se, ale jinak dobrý - i když teda Muttley, kamarádův pes, není takový spáč jako Benji. Benji nás o víkendu nevzbudí dřív jak v sedm a Muttley už tu fňuká od půl šestý. Takže se kvůli němu nikdo pořádně nevyspí a chudák Benji to pak dospává přes den :-)


A teď teda rychle k té dovolené. Čtvrtého července jsme měli naplánovaný Macy's ohňostroj, který se letos konal na řece Hudson. Jenže jelikož tchán nikoho neposlouchá, rozhodl se udělat u něj doma grilovačku a pozvat příbuzenstvo, takže jsme v podstatě nikam nemohli až do pozdějších hodin. Když už jsme se tedy na ohňostroj vydali, bylo docela dost pozdě a hrozná zácpa na dálnici k New York City, takže jsme pak nakonec ohňostroj pozorovali z dálnice. Pár foteček a videí i tak máme, tak jich několik přikládám, taktéž nějaké z té grilovačky.