Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Stěhujeme se!!!

Tak to tak vypadá, že si zase budu muset zvyknout na zasněžené zimy.
Přesně před čtyřmi týdny mi George volal z práce s velikou novinkou. Oklahomy je konec, v srpnu se stěhujeme na tři roky do Německa. Konkrétně na leteckou základnu Spangdahlem, která je asi hodinku od hlavního města Lucemburku a dvě hodinky od Frankfurtu a od Kolína nad Rýnem. Pocity máme smíšené. Už se samozřejmě moc těšíme, že se zase podíváme někam jinam, Oklahoma už je okoukaná. Také jsme rádi, že Lexie bude mít babku a dědka blíž a celkově aspoň jednu část rodiny a budeme moci cestovat po Evropě. Na druhou stranu zase budeme muset vyřešit, co s domem a také se nám bude stýskat po Státech.. ani se mi nechce věřit, že už tu jsem skoro pět let (což mi připomíná, že mi byla vydána nová Zelená karta na deset let!!). Hlavní problém ale asi bude ten, že už nebudu Lůca za velkou louží!! :-)))) Takže už mám jen pár měsíců na to, abych vymyslela nové, dočasné, jméno svého blogu. Pár nápadů už mám, ale jestli vás něco napadne, dejte vědět, ráda se nechám inspirovat!

Počasíčko počasí..

Tak nás letos to Aprílové počasí přepadlo už v březnu :-) Za poslední měsíc tady bylo slunečno, pod mrakem, pršelo, sněžilo, ale i bylo pomalu i na plavky. Na středu hlásí dokonce až 29°C, tak se těším. O jednom takovém hezkém dni, jsme se s Lexie vyletnily, hodily na zahradu deku a četly si :-)

Lexie



Ještě než babka s dědkem odjeli, nechali jsme se hezky všichni zvěčnit. Původně jsme tam jeli jen pro společnou fotečku, ale nakonec jsme se samozřejmě, jako správní pyšní rodiče, nechali ukecat i na fotečku Lexie :-)
No, a jak to jinak zatím jde?? Roste nám to dítě jako z vody.. ve čtvrtek jí bude sedm týdnů a už váží přes čtyři kila. Přesnější váhu vám ale dám až po dvouměsíční kontrole u paní doktorky, kterou se nám po dlouhém hledání podařilo sehnat. Na prvních dvou návštěvách jsme byli na základně, ale pak jsme dostali dopis, že už tam nepřijímají nové pacienty a dali nám jméno nějaké jiné paní doktorky. Tam když jsem volala, abych nás objednala, mi bylo řečeno, že už žádné nové pacienty taktéž nepřijímají. A tak tomu bylo i u spousty dalších, kam jsem zkoušela volat - buď nebrali nové pacienty nebo naše pojištění. Po dvou hodinách se mi ale konečně podařilo najít z fotky docela sympatickou paní doktorku, ve vcelku vyhlášené nemocnici pro děti. Tak snad se nám bude líbit :-)
Přidávám také pár foteček z koupání, které se jí už konečně začalo líbit. A jinak také hezky papáme i spinkáme :-) Ještě pořád krmím, ale k večeru už to tomu mýmu hladovci nestačí a vyžuchne celou velkou lahvičku :-) Za to, ale pak spí až do rána..

Návštěva z daleka..


Už zase mám co dohánět, jak tak na to koukám.. hlavní událostí je to, že se za námi byla na tři týdny podívat babička s dědečkem. Návštěvu máte zdokumentovanou ve fotografiích níže, za jejichž většinu děkuji Vousáčovi, který vám tu návštěvu okomentoval i na svém blogu. Myslím, že v rámci místních možností jsme toho podnikli dost :-)