Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Daddy's Little Girl

Nová střecha!


Taky k nám včera ráno přišli pokrývači a začali dělat novou střechu. Dneska dopoledne měli hotovo, už nás jen pak odpo přišel šéf skásnout.. :-)

Papáme :-)

Jelikož už jsou Lexie čtyři měsíce, paní doktorka řekla, že můžeme začít s kašičkou. Já mám v plánu dělat domácí, ale jelikož už jsme odstěhovaní, a nemám už ani mixér, musela jsem krabici koupit. No, zatím jí to moc nejde, všechno to hezky jazykem vystrkuje ven. Už se ale těším, až bude moct jíst ovoce a zeleninu. Hezky jsem si na to koupila kuchařku, tak se holka bude mít.



V mezičase..


Dneska jsem akorát stihla ušít jedny šatičky. Mám k nim dokonce i ladící mašli, ale připadala jsem si už jak mamka, která má nejdřív knoflíky a pak k tomu shání látku :-) Já měla mašli a na látku jsem přišla náhodou..






Jelikož jsem poslední dobou docela vzorná, tak toho ani nemám moc co dohánět.. :-) A stejně to ale vypadá, že se trochu rozepíšu.. :-)
Snad jen tedy to, že jsem Lexie objednala nové pleny - gDiapers. Jsou to plínky látkové, ale takové modernější.. v podstatě jsou to rozepínací kalhotky s plastovou odepínací podšívkou, do které dáte klasickou plenku. Většinou by se kalhotky zašpinit neměly, takže se při přebalování jen vymění plínka, popřípadě opláchne/otře ta plastová podšívka a je to. Na ta smradlavá nadělení se přes plenku dává ještě takový speciální silný toaletní papír, takže je pak méně úklidu :-) Jsem na to zvědavá, dneska jsem to hezky vyprala, zítra je zkusíme :-)
Ve čtvrtek jsme šli na večeři s kamarádem a kamarádkou, co se tento týden vrátili z Iráku, škoda, že je tu budem muset nechat, ale na druhou stranu, oni tu vlastně také na dlouho nezůstávají - na podzim je oba posílají na rok do Korey.
Pátek jsme ovšem měly s Lexie den dobrodružný :-) Ráno jsme odvezly George do práce a pak se jelo k paní doktorce na čtyřměsíční prohlídku. Vážíme 6.98kg a měříme 65.4cm, váhově jsme dokonce na 95 percentilu, což znamená, že jen pět dětí ze sta je vyšší než Lexie.. tak se mi to nezdálo, že je nějaká dlouhá.. :-) Co se oblečení týče, tak většinou už nosí 6-9 měsíců, a vývojově paní doktorka říkala, že zvládá věci, co šestiměsíční mimča.. tak mi udělala radost - Lexie moc ne, protože ji zas sestra očkovala, z toho moc nadšená nebyla..
A od paní doktorky jsme jely zařizovat překvapení ke Dni Otců. Jela jsem Lexie nechat se vyfotit. Tam, kam chodíme, je to sice od nás strašně daleko, ale už jsem tam několikrát byla, tak jsem ani nekoukala na internet na cestu. No, měla jsem.. nějak se mi to nepodařilo najít, tak jsem teda jela domu, koukla na internet, nakrmila Lexie a jela tam znovu - přišla jsem ale na to, že jsem byla na správné ulici, jen strašně moc na východě. Celkově jsem ten den najezdila 250km, jo, tak daleko jsem se ztratila :-)))
Fotečky jsou ale hotové - nechávala jsem dělat sadu na Den Nezávislosti a pak jednu samostatnou fotku pro George. Na tu jsem mu také koupila rámeček, tak to zítra od nás dostane. Já fotky pak nascanuju a hodím to sem.. zatím jsou ale schované :-)
No, a jinak také paní doktorka včera říkala, že má Lexie pěkně nateklé spodní dásně a prý asi brzy poleze nějaký ten zoubek, proto prý také tak slintá. A dneska se to docela potvrdilo, chuděrka řvala skoro celý den. Večer jsem dojela do obchodu a koupila jí na to nějaký blbinec, tak snad to pomůže. Kvůli tomu jsme ale nemohli podniknout naše plány. Ve městě je indiánský festival a na základně letecká show. Ještě máme šanci oboje shlédnout zítra, tak třeba bude Lexie v lepším rozmaru.

Cákání


Jelikož teď máme jen jedno auto, některé věci jsou trochu složitější. Dneska jsem ráno vstávala brzo, aby mě George svezl na základnu. V sedm ráno jsem si teda došla nakoupit a v devět jsem dorazila domů. Lexie si na chvilku schrupla a já jsem si aspoň stihla vybalit nákup a naložit biftečky na zítřek. Dneska budou játra, ty George rád, ale to až později..
Pak jsme také s Lexie využili krásného počasí, oblékly plavky, klóbrc a nové sluneční brýle a šly jsme se na chvilku cáchat do bazénku. Tak jsem ji z toho cácorku unavila, že už zase spí a jelikož je po obědě, tak to bude tak na tři hoďky. Já mezitím spíchnu zase nějaké šatečky - přemýšlím, že bych je začala prodávat, Lexie to nemá šanci unosit :-)
Až se Lexie vzbudí pojedeme na základnu, protože se chci přihlásit na kurz, kde se dělají prošívané deky. Což o to, já ty čtverečky zvládnu sešít i bez nich, ale tu prošívací mašinu nemám. Za $10 mi to sešijí a dostanu od nich na to i materiál!!
Pak už jen vyzvednu George a tradá domů, na ta játra :-)

Záplavy


Nevím, jestli jste tedy něco slyšeli ve vašich zprávách, tak přidávám krátké video toho, jak to tu včera vypadalo.. našemu domu se voda naštěstí vyhla, takže jsme všichni v pořádku. Dneska už neprší, ale sluníčko zatím také ještě nevylezlo.
Ráno jsme dojeli na letiště vyzvednout kamarády, co se vraceli z Iráku. To počasí jim to úplně překazilo, měli tu totiž být už včera večer, jenže když doletěli k Oklahoma City, zjistili, že se tu nedá přistát a museli letět zpátky do Denveru a noc strávit na letišti. Hlavně, že jsou teď ale všichni v pořádku zpátky.

Pro babičku

Jak jsem se pomamila a pobabila

Stěhování


Tak už nám to začalo. Minulý čtvrtek tady byli stěhováci a v podstatě všechno nám sbalili. Od té doby spíme na karimatkách a Lexie ve své skládací postýlce. Není to tak špatný. Na to spaní už jsem si docela zvykla, během dne trochu šiju, svůj netbook mám pořád taky a na večer máme televizi.Ta ale není naše, hlídáme ji kamarádovi, co se dneska vrací z Iráku. Tak pak už budem muset mít tu naši "starou" telku.
Jinak už tedy máme datum a budeme odlétat první týden v srpnu. Kdy se ale nastěhujeme do nějakého toho domku, není ale ještě vůbec jasné.. někteří lidé čekají i přes měsíc, až se jim uvolní dům, co se jim líbil.. tak snad se nám podaří něco hezkého rychle najít.
Dneska měla jít Lexie na čtyřměsíční prohlídku k paní doktorce, jenže kvůli záplavám, které tu zničeho nic nastaly, jsme to musely přesunout na někdy jindy.. i silnice byly zavřené, tak bychom se tam neměly jak dostat. Tak vám povím až příště, jak jsem ji tu holku pěkně vykrmila :-) Jinak se nám téměř před dvěma týdny Lexie začala přetáčet na bříško. Je na něm teď každou chvilku, jen co se otočím, už je na pupku.. taky se snaží lézt, ale na to teda ještě nepřišla a pěkně ji to štve..