Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Tak to by bylo..


Dneska jsem Lexie orestovala brokolici. Pár lžiček jsem ji nakrmila a zbytek už si dojedla sama. Pak jsem jí samozřejmě musela vykoupat. Teď už leží v postýlce a spinká, tak můžu jít vytírat :)

Ne, ne, ne!


Nevím, jestli jí to fakt nechutná nebo si z nás jen dělá srandu :)

Bílé Vánoce

Tak se nám letos zase "poštěstilo" a měli jsme bílé Vánoce. A jelikož každou chvíli něco přisněží, vypadá to, že to tu bílé ještě chvíli bude. Z okna je to fajn, když někam musím jít s kočárem, už to žádná sranda není. Tak vycházím akorát na nákup, na procházky to opravdu není. Posledně jsem se s kočárem nemohla ani dostat přes silnici - tašku s nákupem jsem musela nechat na chodníku, přenést kočár a pak se vrátit pro nákup.

Štědrý večer nám vyšel tak napůl. Jelikož Lexie byla odpoledne už nějaká unavená, bylo jasné, že do večeře nevydrží. Tak jsem ji hezky nakrmila a dala spinkat. My jsme večeřeli až po sedmé večer. Dárky jsme měli rozbalovat, podle peruánské tradice o půlnoci, ale George už je několik dnů nemocný a byl moc unavený, tak jsme to nakonec rozbalili už v jedenáct. Musím říct, že jsem tento rok byla moc hodná a to mi ještě ani nepřišel dárek od Georgových rodičů. Lexie pak dárečky dostala ráno. Rozbalovat jsem je teda musela sama, ale i tak měla z nových hraček radost, i když z toho stejně ještě nemá rozum :)

Dneska jsem uvařila takové menší hody, ve stylu amerických Vánoc - dodatečně. Místo krocana jsem ale zvolila kuře, protože krocana bychom jedli ještě po Novém roce :) Kuřátko jsem upekla na zelenince a rozmarýnu, jako přílohu jsme měli divokou rýži, smažené batáty, mrkvičku, nádivku a domácí brusinkovou omáčku. Mňamka. Teď už mě čeká jen to nádobí.. :((




























Celý víkend jsme ale hezky prolenošili. Na svůj dlouhatánský seznam věcí, které chci/musím udělat se vrhnu až George začne chodit do práce. Jde až ve středu a to jen na dva dny. Pak už jen nakoupíme nějaké rachejtle a Silvestr je tady!!

Dodatečně :)


Včera jsem to nějak nestihla, tak aspoň dodatečně! Doufám, že jste všichni měli krásné Vánoce a Ježíšek vám přinesl, co jste si přáli. Teď už jen zbývá vám přát, abyste do nového roku vstoupili pravou nohou a byl pro vás šťastným!

Už jsme zase zpátky doma

Minulou středu jsme se s Lexie vrátily z naší týdenní návštěvy v ČR. Hezky jsme si to, tak předvánočně užily - celý týden se nesl, jak jinak, než v duchu návštěv. Vyfasovaly jsme slušnou dávku cukroví (každý přispěl svou dávkou do mlejna), takže jsem po návratu už ani nepekla a péct nebudu. Letělo se hezky tam, i zpátky, při zpátečním letu se dokonce Lexie zamilovala do takového černovlasýho kudrnatýho kluka asi v mém věku, vzájemně se na sebe asi deset minut usmívali, až z toho Lexie usnula :) A jak tak koukám na to počasí, jak u vás, tak u nás, tak jsme to měly jen tak tak. U nás už půl metru sněhu, George téměř pravidelně začíná pracovat s dvouhodinovým zpožděním, aby nemuseli na tom sněhu jezdit po tmě a dnes dokonce nemusel do práce vůbec. Jinak ale kluky v pátek ráno samozřejmě potěšil talířem cukroví, co jsem mu připravila. Prý byl snědený, ještě než ho stačil postavit na stůl.
V pátek jsme také šli na večeři k jednim našim známým, ale jelikož mi George dal vědět až pozdě a já už vařila, jídlo jsme tam nesli my - dělala jsem hovězí na víně. Mňamka. Po večeři jsme si zahráli poker, což pro mě bylo poprvé, ale šlo mi to tak, že jsem nakonec málem vyhrála. Ale bohužel, balík peněz mi o kousek unikl a nakonec si $80 domů nesl jeden z kluků, a ten můj to taky nebyl :)
V sobotu jsme pak, jak jinak, jeli zase do Ikey. Už se nemůžu dočkat, až to nakupování nábytku budeme mít za sebou. Tentokrát jsme pořídili knihovnu do obýváku. Už to tam vypadá docela hezky, tak jsem vám to vyfotila. Samozřejmě ještě George musí zorganizovat ty kabely na zemi, musíme dokoupit malý stoleček vedle pohovky a jednu stěnu jsem ani nefotila, protože na ní nic není :)


A za chvíli už tady máme Štědrý večer. Až to dopíšu, asi se dám do balení dárků. Ve čtvrtek dojedeme nakoupit, abych mohla upéct vánočku a připravit salátek. Rozhodli jsme se, že naše Vánoce budeme slavit jako již tradičně - česká večeře v šest večer a rozbalování dárků o půlnoci jako v Peru. Lexie si ale svoje dárky bude rozbalovat už po večeři, abychom ji nemuseli zbytečně budit. Uvidíme, jak to vymyslíme příští rok. To už ji třeba vzbudíme :)
Tak to všechno zvládněte a zatím!!

Santa


Tenhle víkend nám vyšel asi tak do tří čtvrtin. Nestihli jsme jen ten vánoční trh v Koblenz, protože už jsme z té Ikey byli unavení až až. Koupili jsme si koberec do obýváku, lampu, konferenční stolek a závěsy, které ještě musím zkrátit a založit. A ještě pár drobností. Místo trhů jsme tedy jeli domů, kde jsme dozdobili vánoční stromeček, letos v modré barvě, sestavili jsme stolek a lampu a přivrtali garnýže.
Dneska jsme jeli na vánoční nákupy na leteckou základnu Ramstein. Myslím, že jsme se sháněním dárků byli celkem úspěšní, až na to, že jednu z hraček, co měla Lexie dostat k Vánocům si přivlastnila už v nákupním košíku a pak mi také vyprodali elektrický klavír, který měli ve slevě :(
Lexie jsme také nechali vyfotit se Santou Clausem, který se jí tedy očividně nelíbil, i když byl moc hezkej, dokonce si myslím, že ty fousy měl opravdový. Tak ho měla místo čerta :)
Vrátili jsme se strašně pozdě, protože cestou začalo docela dost sněžit. Snad se to do středy trochu zlepší, protože s Lexie odlétáme na týdenní návštěvu do Čech!

Adventní poleno



Z vánočního trhu v Bitburgu.

Bordelářka :)


Z kyblíčku už je vyhazovat umí, teď ji ještě naučit, házet je tam zpátky, když je dohráno :)

Ráček


Najednou se v pondělí, z ničeho nic, začala plazit pozadu :)

Sama stojí


A už jí to i docela jde. Chyták je ale v tom, že musí něco držet v ruce :) Ale už nás občas i překvapí a stoupne si úplně sama, aniž by se něčeho přidržovala! Většinou se tak rozhlédne kolem, usoudí, že by to už stačilo a pomaloučku si zase sedne.. :)

Den Díkuvzdání a prodloužený víkend

Paříž se nekonala. Jelikož předpověď počasí hlásila sněžení na celý víkend, rozhodli jsme se výlet odložit až na jaro - nebyl by to asi nejlepší nápad, celý den courat po městě s Lexie v kočárku. Ale i tak jsme si to hezky užili.
Ve čtvrtek, na Den Díkuvzdání, jsme byli pozvání k našim kamarádům na večeři. Hezky jsme se nadlábli, popovídali si a zahráli si na Wii - hráli jsme hru, u které máte na ovládání nasazený volant a řídíte autíčko. Lexie se to moc líbilo, tak si kamarád z jeho ovládání sundal ten volant a dal jí ho na hraní. Jenže Lexie není hloupá, viděla, že v tom to ovládání není a volant mu šoupla zpátky :)
V pátek jsme šli na otevření vánočních trhů v Bitburgu, kde bydlíme. Zastavili jsme se v restauraci na večeři, okoukli těch pár stánků, co tam bylo, koupili jsme si hezkou dekoraci na sváteční stůl a šli jsme zase domů.
V neděli jsme vyrazili na vánoční trhy v Bernkastelu. Bylo to poprvé, co jsme byli v tomhle městě a byli jsme úplně unešeni - krásná atmosféra, nádherné domy a uzounké uličky jako v Praze. Stánkařů tady bylo opravdu požehnaně, i přes velkou zimu.
Jinak jsem se také dala do pečení cukroví. Začala jsem banánkama, protože ty se mi vloni moc povedly - si teda aspoň myslím :) A hned jsem udělala tři várky, asi z kila mouky, takže jsem to dopékala ještě druhý den. Budu je muset rychle slepit a pocintat čokoládou, než mi je tu sní na sucho - Lexie strašně chutnají, tak jí jich asi pár nechám bez marmelády.
V pondělí jsme byli na takové menší kontrole s Lexie. Změřili nám ji a zvážili, takže už víme, že měří 73,5 centimetrů a váží 9,5 kilogramů. Také se dneska vysvětlilo, proč byla poslední dobou tak ufňukaná a nechtěla spinkat - vyrostly jí další dva zuby, má jich tedy už osm!!
Když nám sníh nepřekazí plány, tak bychom v sobotu rádi zajeli do Ikey (no jo, už zase, ale někde ty záclony koupit musím, ne? :) a potom bychom se ještě stavili na vánočních trzích ve městě Koblenz. V neděli pojedeme asi na leteckou základnu Ramstein, dokoupit nějaké vánoční dárky pro Lexie. Také jsme tam chtěli koupit vánoční stromek, ale nakonec jsme našli takový docela hezký tady ve městě. Teď už jen sehnat světýlka za rozumnou cenu a můžeme strojit. Zatím je stromek v chodbě, ještě zasíťovaný a Lexie se ho strašně bojí.. budu to muset natočit :))