Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Vánoce a dárečky


Nejdřív bych chtěla všem moc poděkovat za krásná přáníčka a dárečky, udělali jste nám moc velkou radost.
My jsme Vánoce letos měli jako již tradičně, česko-peruánsko-americké :-) K večeři byla smažená rybička s bramborovým salátem, pak jsme si rozbalili dárečky, co byly v punčochách nad krbem a pak už jsme pojídali cukroví a chlebíčky a čekali do půlnoci na rozbalení dárků, co byly pod stromečkem. Přijde mi, že rok od roku je horší to únavou do té půlnoci vydržet :-)
A letos nám dokonce vyšly i bílé Vánoce. Na Štědrý den, kolem poledního, začalo sněžit a chumelit nepřestalo až asi do desáté večerní. Pěkně nás to tu zaválo. Tady v Oklahomě na to nejsou lidé zvyklí, my ani neměli lopatu na odházení toho sněhu a všechny obchody je měly vyprodané :-) ale jinak také spousta nehod na silnicích, dokonce mi táta posílal odkaz na článek na Novinkách, ten si můžete přečíst tady. Zmiňují tam i Midwest City, kde je právě i moje školka a základna.
No, a zatím to tedy nějak moc netaje. Jediný, kdo z toho má pořád radost je asi Benji. Od té doby, co sníh napadl, sedí na židli u okna a kouká ven. Na zahradu ho teda samozřejmě pouštíme, ale na dlouho nesmí, přeci jen to není rasa do sněhu, tak si teď sousedi asi myslí, že ho tu vězníme a nikam ho nepustíme :-)

A teď trošičku ke vzdělávání. V sobotu jdeme s Georgem na kurz o kojení, který pořádá naše nemocnice, tak snad se tam dozvíme něco užitečného. Pak jsem nás také přihlásila na kurz, který nás má připravit k porodu. Tam budeme chodit každý čtvrtek večer a je to myslím na šest týdnů, tudíž, když se Lexie bude chtít ven dřív, ani ho nedokončíme, ale i tak si myslím, že by to mohlo být fajn. 16. ledna nám také bude začínat ten rodičovský kurz, tudíž naše poslední volná sobota bude příští týden, a tak hola hola, Ikea volá :-)
No, a v pondělí mi začíná škola, naštěstí jen na dva týdny :-)

Když kočka není doma, myši mají pré.. :-)

Zase mi to nějak trvalo, tak otvírám diář a pokusím se zpětně doplnit nějaké ty události posledních týdnů :-)
Jak už jsem zmínila v minulém příspěvku, jestli si to ještě vůbec někdo pamatuje, jak dlouho už to je, tak 8. prosince mi George odjel na školení do Texasu. Tak jsem měla trochu času na motání věnců a pečení cukroví. Věnce jsem letos dělala opět dva, jeden na venkovní dveře a druhý šel místo na stůl, nad krb. Tak jsem vám to teda vyfotila, i když by v podstatě stačilo si kliknout na fotečky z loňska, jelikož jsem na ně použila stejné ozdobičky :-) Co se cukroví týče, tak jsem teda dolepila to linecké a upekla jsem kokosky, které se staly Georgovými oblíbenými, pak pusinky, banánky a čokoládové dortíčky. Chuťově se mi to myslím moc povedlo, kluci u George v práci a holky u mě, si to pochvalovali. No, a Georgovi rodiče vlastně taky, musela jsem jim dokonce poslat dvě várky poštou, ta první prý nestačila :-)

Pak teda taky uzavřu kapitolu s myčkou - nová je nainstalovaná, myje krásně a tiše, což po zkušenosti s tou naší starou velmi oceňujeme, a tu starou dneska George vyvalil na chodník před barák, kde si ji zítra vyzvednou s odpadem a vánočním stromečkem.
V mezičase jsem pak ještě pomohla našim sehnat letenky, takže už to máme černé na bílém a 1. března si je s Georgem a Lexie budeme vyzvedávat na letišti, na což už se všichni moc těšíme.
Ve středu 16. prosince (na mamčiny narozky :-) jsem pak byla naposledy v práci. Všichni se se mnou hezky rozloučili, jak děti, kolegyně, tak i rodiče - od jedné maminky jsem dokonce s přáníčkem dostala poukaz na nákup v jednom obchodě v hodnotě $20, prý pro miminko, tak uvidíme, co za to vybereme, ještě toho musíme dokoupit spoustu.
No, a zatím mi to teda doma hezky utíká. S nudou problém nemám, naopak, doufám, že všechny ty svoje naplánované projekty stihnu, než sem Lexie dorazí. Zatím mi přijde, že místo šití akorát uklízím a chodím po doktorech :-) 17. jsem měla pravidelnou prohlídku u mojí paní doktorky, tak s Lexie vypadá všechno v pořádku, kynu prý taky dobře, ale prý už bych neměla do konce přibrat víc jak 5 kilo, tak uvidíme, ono s tím cukrovím se to těžko hlídá :-)
Pak jsem také byla u zubaře, na pravidelném čištění, což byla docela sranda, protože mi paní hygienička natřela zuby takovým žlutým sajrajtem, takže jsem měla opravdu nepřehlédnutelný úsměv a řekla mi, že si je nesmím 48 hodin čistit, aby to fungovalo. Jelikož teda nemusím do práce, tak by se to ještě dalo přežít, ale já jsem od toho zubaře šla ještě na nákup a oni zrovna měli nové německé zboží a mezi nimi zavináče, odkud jinud než z ČR. Tak jsem si skleničku neodpustila a doma jsem je samozřejmě musela ochutnat. No, řeknu vám, ani pusu George pak nedal :-))))
Také jsem byla u očního, kde to naštěstí proběhlo hladce, jen s přidáním čtvrt dioptrie, takže si tu slepnu vesele dál.

Veselé Vánočky od Benjiho :-)

Týden nám zase utekl jako voda, ani se tomu nechce věřit.. před sebou už mám jen poslední týden a půl práce a pak moje dlouho očekávaná dovolená. Plánů mám spousty, hlavně šití, tak to snad všechno stihnu :-)
Tento týden nám měli přivézt a nainstalovat tu naši novou myčku. Tak je v jídelně. Instalace nějak nevyšla, protože prý tam máme jinou trubku, než oni potřebují, tak jsem musela volat instalatéra, který se na to v pátek mrknul a ve středu mi to přijede nainstalovat. Za $100.
Také jsem v úterý byla na poště poslat balíček s dárky do ČR. No, plácla jsem se letos pěkně přes kapsu, příští rok asi budu muset sehnat nějaký lehčí dárky, jinak se mi to takhle pěkně prodraží :-) Snad to ale dojde, ne jak ten balík vloni od mamky. S tím si udělal nadílku někdo jiný.
A včera jsem se konečně dokopala k cukroví. Upekla jsem pět várek lineckého, ale jelikož poslední dva plechy jsem z trouby vytáhla až někdy po půlnoci, slepovat je budu až v týdnu. Zas takovej blázen nejsem, abych u toho seděla do rána :-)
Dneska jsme pak jeli koupit vánoční stromeček. Venku už je docela kláda, tak jsme ho rychle vybrali, hodili do auta a ještě mě pán nechal vzít si kopu větví na věnce - zadarmo, věřte tomu :-) Ty už jsem ale dneska umotat nestihla, takže snad zítra večer, nebo až ve středu. V tu středu už bych na to měla mít dost času, jelikož George v úterý odjíždí na pár dní (ani ne na dva týdny) na školení do Texasu.
Pak mi také přišel papír od imigračáků a v pátek k nim jdu, nechat se vyblejsknout a sejmout otisky na novou Zelenou kartu.
Také jsem se rozhodla, že se asi ještě přihlásím na jeden internetový rychlokurz v lednu. Je to jen na dva týdny, ale tři kredity navíc jsou vždycky dobrý. Tou dobou už bych neměla chodit do práce (a když, tak jen dvakrát v týdnu), takže by to něměl být velký problém. Navíc ten předmět vypadá podle popisu dost jednoduše - Úvod do počítačů a aplikací. V pondělí se dozvím, jestli si ho budu moct vzít, nebo ne.. musí mi to nejdřív projít přes koordinátorku, co má na starosti to moje stipendium.
Tak se teda zatím loučím, příští týden sem hodím nějaké fotečky stromečku a výzdoby :-)