Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

To všechno odnéés čas... :-)

Už mám zase co dohánět.. :-)

Jak tak na to koukám, tak už to jsou zase dva týdny, co jsem psala. Nějak to utíká.. Lexie nám roste před očima a krásně se u toho usmívá :-)
Minulý čtvrtek (už bych teda spíš měla říct předminulý) jsme jely s Lexie na ty náušničky. Tak má nastřelené pecičky a za pár týdnů jí je vyndám a bude mít ty, co jí koupila moje babička. Brečela jen chviličku a od té doby už o nich ani neví - vzpomene si akorát, když jí je čistím, to si občas fňukne, ale zvyká si :-)
Také jsem ji ten den nechávala znovu fotit - před těmi náušničkami, odtud také přiložená fotečka.
Jinak si to tu s Lexie hezky užíváme. V sobotu jsem šla na oběd s jednou ze svých kamarádek a v úterý s další. Také jsme byli na večeři na rozloučenou s jednou z našich dalších kamarádek, co pracuje/pracovala s Georgem a letectvo je posílá také do Německa - na základnu, která je asi dvě hodinky od té "naší", takže se budeme moct vídat, což je prima :-)
V pátek George zůstal doma a mohl hlídat Lexie, tak jsem se konečně objednala a nechala se ostříhat a obarvit. Hned vypadám líp, teď už jen zhubnout.. to bude ale nadelšo..
V pátek v noci také přiletěla tchýně se švagrovou a budou si nás užívat až do neděle. Včera jsme tedy vyrazili do města, kde se konal umělecký festival. Bylo tam spoustu umělců, vystavujících svá díla. Počasí bylo docela hezké, ale zůstali jsme tam asi jen hodinku, protože George mrzelo, že si nemohl nic koupit, jak to bylo drahé a já jsem měla Lexie v takovém "baťůžku" na prsou a za tu hoďku se mi docela pronesla :-)
A teď jdu asi omrknout internet a naplánovat nám nějaké akce na tento týden, ať se nenudíme.

P.S.: Moc děkujeme Aničce, za krásné čepičky!! Fotečky budou hned jak se na ně zmůžu. Jsou fakt krásný, Ani, jsi šikulka, všude nám je chválí :-)

Poměnková pro dědečka :-)

Rosteme jako z vody!

Další týden za námi, skoro dva, tak abych snad přihodila pár foteček a doplnila, jak se máme a co děláme.
V sobotu jsme šli na poslední část rodičovského kurzu, o kterém jsem se již dříve zmiňovala. Byly to poslední dvě náhradní hodiny, které jsme kvůli Lexie zameškali. Tak jsme si to tam s Georgem odseděli, Lexie to v podstatě prospala ve školičce, která je tam pro členy kurzu a pak už jsme si jen nakoupili za vysloužilé peníze a bylo to. Koupili jsme Lexie takovou ohrádku na hraní a spaní (to spíš teda do budoucna a na cestování, protože teď ji ještě nepotřebuje), chrastícího plyšáka a pak ještě George chtěl takovou síťku na zadní okno do auta, aby Lexie nesvítilo do očí, ale je to nějakej šmejd a pořád padá :-) Z čeho ale máme zatím největší radost, je taková krásná želva. Má plyšové tělo a plastový krunýř, který když se ve tmě zapne, promítá na strop hvězdné konstalace - v modré, zelené nebo oranžové barvě. Zatím je tedy u Lexie v pokojíčku, kde stejně zatím nespí, a my máme nutkání si ji vzít k nám do ložnice a spát "pod širákem" :-)

V pondělí jsem pak s Lexie jela na dvouměsíční prohlídku k paní doktorce, která se Lexie mimochodem strašně líbila - celou dobu se na ni smála od ucha k uchu (jedna na druhou :-). Sestřičce už to tak hladce neprošlo, protože dala Lexie tři injekce a nějaký hnusný kapičky, tak si na to Lexie z plných plic zařvala. Ale asi jen na minutku a bylo to. Jinak jsme tedy změřeny a zváženy, takže aktuální data jsou: 4,5kg a 59,5cm! Na příští prohlídku půjdeme až v červnu, ale ve čtvrtek tam jedeme znovu, nechat si píchnout náušničky!
Jinak jsme se dneska rozloučili s Benjim, a posadili ho na letadlo do New Jersey, kde si ho na tři roky bude užívat tchýně s tchánem. Bývali bychom si ho možná i do toho Německa s sebou vzali, jenže stěhovat se budeme v létě a Benjiho rasa nesmí létat v teple, takže bychom ho odsud neměli jak dostat. Tak jsme to hold vyřešili takhle. Snad se mu tam bude klukovi líbit a moc tam neztlousne.. Lexie z toho byla asi nějaká smutná a nechtěla spát v kočáře. Až to nakonec takhle zalomila ve svojí postýlce.

A takhle si tu s Lexie čteme pohádky :-)



Těch mých přežbleptů si, prosím, nevšímejte :-)

Holka čiperná :-)


Přesně tak :-) Jak jsem řekla, tak jsem udělala - až teda na ten mazanec, na ten se už nedostalo :-)
Ve čtvrtek jsem sedla za stroj a ušila ten spacáček, na který jsem se tak těšila. Mám z něj radost, myslím, že se povedl.. ještě tady mám několik látek, ze kterých by byl hezký, Aničce jsem to už nabízela ve vzkazu, tak teď už jen ať mi dá vědět Texasanka, jestli by se jí také hodil, potřebuji znát jen výšku a váhu bucla :-)
V pátek jsem pak upekla chleba a beránka, který se ale Velikonoc nedožil, jak se mi povedl :-)
A v sobotu jsme se všichni vyparádili a šli spolu s několika dalšími lidmi na večeři, oslavit narozeniny jednoho našeho kamaráda.

Mini kurzík

Zapomněla jsem se zmínit, že když tu byla mamka, koupila jsem si nový šicí stroj. Entlovačku, kterou jsem ještě neměla a abych mohla mamku pořádně zaměstnat, musela jsem si ji pořídit :-) Jelikož ale s tímto strojem mám jen malé zkušenosti, přihlásila jsem se do kraťoučkého kurzu, pořádaného místním obchodem s látkami.Kurz byl dvouhodinový a během něj jsem se ujistila, že umím do stroje správně navléknout a převléknout nitě, ale také jsem se naučila, jak si změnit stehy. Prostě takový základ. Na kurz jsme s Lexie přiklusaly asi o deset minutek pozdě, ale navléknuté nitě jsem měla jako první - buď je to tím, že jsem tak šikovná a nebo tím, že zbytek účastnic kurzu byly důchodkyně a už na to moc neviděly :-) Lexie se kurz také moc líbil, hezky ji to hrkání strojů uspalo :-)
Dneska jsme zase nezůstaly doma, tentokrát se Lexie šla nechat fotit na pas, aby ji s námi do toho Německa vůbec pustily :-) Pak jsme zaskočily do sámošky pro nějaký sunar a nové, větší lahvičky - nějak se mi to dítě rozežírá.. přes den kojím a večer dostane lahev sunaru a spí tak od jedenácti do půl osmé do rána. Po nákupu jsme se zajely do školky, podívat se, jak se dětem i paním učitelkám daří a taky jim ukázat, jak hezky rosteme a dát jim pár foteček :-) Pak už jsme se jen zastavily v Hobby Lobby, obchodě s potřebami pro výtvarníky a různé kutily a koupily jsme si střih na takový hezký spací pytel pro Lexie. K tomu jsem ještě neodolala u hadříků, tak snad ten střih brzy i zkusím.
No, a jelikož pořád někde trajdáme, ani jsem ještě nestihla nic upéct na Velikonoce. Tak snad zítra aspoň uděláme mazanec a o víkendu snad beránka. Výzdobu teda nemám pomalu žádnou, na jednu stranu si říkám k čemu, protože Lexie z toho rozum nemá, třeba aby šla po americku na lov vajíček a George mě po česku nevyšlehá.. Možná akorát teda vystrčím jednoho proutěnýho zajíce, co tu mám a dáme si ten mazanec..
Teď jsem si úplně vzpomněla, jak jsem vloni přinesla do školky beránka, a když jsem ho krájela, tak se mě jeden chlapeček zeptal, proč řežu to štěňátko :-0