Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Vánočky

Vánoce jsou skoro za námi a my s Georgem jsme si je krásně užili. Slavilo se po česko-peruánsku :-) Večeře byla v šest a jedl se řízek se salátem, ale dárky se rozbalovaly až po půlnoci. Docela se mi tenhle způsob zamlouvá, takže si to příští rok určitě zopakujeme.
Dárečků jsme dostali spousty, na dvě osoby možná až moc - a to ještě čekáme na ty z ČR :-)
Každopádně děkujeme za všechna přání - v jakékoli podobě - všechna nás potěšila.
No, a teď si už jen užíváme sladkého nicnedělání (na které George není zvyklý - narozdíl ode mě :-)

Náš byteček


Tak se konečně dostávám k tomu, abych zveřejnila nějaké fotečky z našeho nového domova, v Mississippi. No, koneckoncu, předtím by toho ani nebylo moc fotit, protože jsme ještě pořád ve fázi zařizování. Spousta věcí nám ještě chybí - jako třeba postel, ale snad se to časem dožene.. :-) Hlavně, že se máme rádi a můžeme být spolu.




Vzorná manželka :-)


Rozhodla jsem se s vámi podělit o to, jakou jsem starostlivou manželkou.
Bohužel máme pořád problémy najít pro mě byt poblíž George, což mi dost znepříjemňuje dny, ale co s tím nadělám. Kvůli tomu jsme spolu ani nemohli být na Den Díkuvzdání, takzvaný "Turkey Day". Takže jsem Georgovi sice neupekla krocana, ale udělala jsem mu koláč a poslala mu ho poštou! Měl ho tam do druhého dne, a jakou mu udělal radost :-)

Teď po mě chce, abych mu upekla další várku lineckého, protože to, co ode mě dostal v Texasu, už mu došlo :-) Ale musí si hoch počkat do Vánoc, stejně už jsou za rohem :-)
No, ale když nepeču pro George, tak peču tchánovi :-) Už říkal, jak mu budu chybět, až se odstěhuju.. :-) Tentokrát to byl štrůdl.

V sedmém nebi

Tak mi tak došlo, že jsem zapomněla na pár docela vyvedených foteček, které jsem udělala, když jsem letěla z Texasu...
Teď už vím, jaké to je, být v sedmém nebi :-)

Lackland Air Force Base, Texas

Tak jsem se po sedmi týdnech konečně viděla s Georgem. Ve výcvikovém táboře mi ho změnili od hlavy k patě - ostříhali, oholili, naučili poslouchat a nedotýkat se mě na veřejnosti, což byla ta nejhorší a nejtěžší část, ale nějak jsme to zvládli a v budoucnu by to už nemělo být tak omezené.
A teď už ho mám zase pryč. V neděli si zbalil kufry i s lineckým a odjel na půl roku do Mississippi. Tam jsem s ním měla původně bydlet, ale osud nám nepřeje a kvůli hurikánu Katrina, který zde zařádil minulý rok, není dostatek vojenských domů na to, abychom mohli být spolu. Alespoň mi teď ale může volat každý den, kolikrát chce a já se snažím najít si nějaký byteček, abychom si byli blíž. Snad to vyjde.

Vorajda :-)

Od 24. října do 1. listopadu, jsem si užila hezký týden s Dášou a její rodinou v Texasu. A že jsme toho spolu zažili :-)
Na večeři jsme zašli...
i do divadla...
a taky na japonskou večeři...
ale i na českou, kdz Dáša upekla výbornou kachnu - jo, a to zelí nemělo chybu! :-)
Také jsme se podívali do dallasské Reunion Tower
Neminul nás ani Halloween...

A pak už jsem letěla za Georgem...