Ta se chechtá :)
Konečně píšu ze svého počítače, místo notebooku. Je to prima, mít pod prsty opravdickou klávesnici. Na moc dlouho ho ale mít nebudu, protože z něj akorát přetahám fotky na externí disk a pak ho odvezeme ségře. Mě se pak koupí nový, na což si samozřejmě nestěžuju :)
Georgovo školení probíhá zatím dobře. Teda pro něj - všechny testy zatím udělal, tak to tak snad půjde i nadále. Já osobně si začínám připadat jako svobodná matka, když se mi domů vrací až kolem půl sedmé a Lexie chodí spát v sedm. No, tak budu mít aspoň trénink na to, až mi George pošlou do Afghánistánu.
Od posledního příspěvku se tady toho nějak moc ale nedělo. Dojeli jsme do Ikei pro tu sedačku, stoly už máme taky jakž takž zabydlené, no už to tu vypadá trochu líp. Tenhle víkend budeme doma, musíme ještě dokončit malování obýváku a předsíňky, dověsit rolety a tak.. no prostě strašná zábava :)
Minulou neděli jsme jeli na leteckou základnu Ramstein, která je od nás asi hodinku cesty. Doufali jsme, že si konečně nakoupíme nějaké oblečení, ale je to hrůza. Všechno strašně drahé a výběr taky nic moc. Stejně jako mimo základnu. V tomhle mi ta Amerika chybí asi nejvíc. Asi budu muset začít nakupovat přes internet. Což o to, pro Lexie by to ještě šlo, ta to stejně zkoušet nemusí, ale sobě si třeba džíny bez zkoušení nekoupím. Tak uvidíme, jak to dopadne, ale v tomhle odhledu jsem z toho tady strašně zklamaná. Aspoň ten chleba tu mají ale lepší než američani :)
Jinak jsem v týdnu koupila mamce letenku, aby nám sem mohla přiletět pohlídat na jeden večer Lexie, abychom s Georgem mohli na to jeho slavnostní ukončení toho školení. Kamarádka, která by nám ji jinak pohlídala bude v ten den zrovna v Belgii, tak jsme to museli řešit takhle. Cenově to nevyšlo o moc dráž než někomu za to hlídání platit, tak už se Lexie může těšit na babičku. Moc dlouho si tu ale nepobyde, protože hned na to ji odvezeme zpátky do Čech, kde zůstaneme na víkend.
No, a závěrem se tedy ještě zmíním o aktuálním počtu zubů u Lexie :) Tenhle týden se prořízl pátý a vypadá to, že zítra nebo pozítří přibyde šestý!
Asi tak před měsícem jsem narazila na tvůj blog... přečetla jsem ho celý :-) Jedním dechem sice ne (je toho tu spoustu), ale asi tak na čtyři dechy :) A teď jenom koukam jak už je Lexie veliká! To neuvěřitelně letí. Je moc krásná.
Ahoj Jani,
moc díky, za návštěvu, komentář a chválu :)
Tek jsem se mrkla na ten tvůj blog a chtěla jsem ti říct, že držím pěsti, aby se ti líbilo. S tím počasím si budeš muset zvyknout, to je pravda, je to pomalu to samé, co jsme měli v Oklahomě - taky se mi vždycky ulevilo, když už bylo jen 30°C :)
Jinak, jak američani říkají: "Everything's bigger in Texas", a bude to pravda i s těma pavoukama :))
Tak ještě jednou, hodně štěstí!
Lucko, na počasí já se moc těšim. Mam moc ráda léto :-) Už méně radši mam ty pavouky, já sem každej den na internetu a koukam se na obrázky těch pavouků (jak blázen) :-D.
Doufam, že vše bude v pohodě. Děkuji za štěstí, jistě ho bude spoustu zapotřebí :-)
Mějte se hezky v Německu :-)
Alespoň má omluvenku na tu sednou večer. Dáša na tom byla hůř. Mezi 22 až půlnocí..... Včetně víkendů.
Na to drahe obleceni v CR se taky netesim, ale ja jsem vzdycky docela hodne objednavala (a vracela) - jak v Praze, tak v LA.
Ivana