Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Memorial Day Weekend



Tak máme pondělí večer, v kuchyni se mi vaří večeře, prádlo je vyprané a složené, vyluxováno, uklizeno, ještě vytřít a napsat vám, jaký jsme měli hezký prodloužený víkend.
Jelikož na sobotu hlásili přeháňky, spolu s dalšími dvěma kamarády jsme se rozhodli pro návštěvu středověké restaurace "Mediaval Times". Cesta tam nám trvala něco přes tři hoďky, ale jelo se hezky. Hlavní atrakcí této restaurace je rytířský souboj, ani tak nejde o jídlo (každý dostal rajskou polévku, čtvrtku kuřete, žebírko, zapečenou bramboru a šáteček plněný nějakým ovocem), ale o tu atmosféru. Vnějšek restaurace vypadá jako hrad a vnitřek je vlastně taková aréna, pro ty souboje. Všichni diváci jsou rozděleni na týmy a každý tým má svého rytíře, který bojuje o srdce princezny. No, bylo to docela fajn, i když z jídla jsem nějak unešená nebyla :-)

V neděli jsme šli s několika dalšími kamarády do parku, kde jsme provětrali Benjiho a grilovali. Večer jsme pak jeli do toho auto kina, kde jsme shlédli Night at the Museum 2. Tak jsme si s Georgem připadali jak v Pomádě, když tam byli taky v tom kině :-)

Na závěr vám ještě přidám fotečku včerejší snídaně. Už jsem tu dlouho nic z kuchyně a tentokrát jsem pekla Pomerančové "koláčky" (koláčky tomu říká slovník, tady to jsou scones a já bych to asi přirovnala k trojúhelníčkové bublanině) s brusinkami, polité pomerančovou polevou. No, byla to mňamka :-)

3 Komentáře:

  1. Anonymní řekl(a)...
     

    Jet tri hodiny a ani si poradne nepochutnat?!
    Budu se opakovat, ale ta blondata ti proste desne sekne.
    Kolacky chci taky!
    Ivana

  2. Lucie Monroe řekl(a)...
     

    no jo no, jsem si taky myslela, ze to jidlo bude lepsi, ale co se da delat :-)
    diky :-)

  3. Mama Cat řekl(a)...
     

    My jsme tam byli nekdy pred peti lety, hned to prvni leto, co jsem prijela. A taky mi to jejich kruti stehno nebo co nam to tehdy servirovali zase tak moc nechutnalo. Proste, turnaj na "Kutnohorskem Stribreni" vloni v lete byl mnohem lepsi! :o)
    A ty vlasy Ti opravdu moc slusi!

Okomentovat