Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Ještě za tepla..


Tentokráte píšu hezky zavčasu.
Bohužel, od čtvrtka byla Lexie nemocná. Měla chudinka teplotu, kašlala a strašně jí teklo z nosu. A aby toho nebylo málo, lezou jí k tomu ještě tři zuby. Tři noci jsme v podstatě nespali.
V sobotu jsem chtěla jít do města, nakoupit Lexie nějaké oblečení, protože ze VŠEHO vyrostla, ale nakonec jsme zůstali doma, aby se Lexie do neděle uzdravila. Sice ještě trochu pokuckává, ale jinak už všechno dobrý a v sobotu už ani neměla teplotu.
V neděli jsme tedy postupovali jak bylo naplánováno, ráno jsme vyzvedli dvě kamarádky a kamaráda a jeli jsme na velikonoční trh do města Kloster Eberbach. Je to takové malinké městečko u Mainzu. Má dokonce ještě původní hradby a vstupujete tam bránou. Dovnitř mají vstup povolen jen auta hostů místního hotelu, všichni ostatní musí pěšky. Jelikož jsme tam byli poprvé, jméno městečka jsme si samozřejmě zadali do navigace a jelo se. Jaké bylo ale překvapení, když asi po hodině cesty navigace najednou řekla: "za dvěstě metrů nastupte na trajekt." Tak jsme na něj najeli spolu ještě asi s dalšími dvaceti auty, trajekt nás převezl přes řeku Rýn a pak už nám zbývalo jen deset minutek do cíle.
Velikonoční trh byl hezký, vajíčka měli malovaná, zlacená, rytá, dírkovaná a já nevím co ještě... nejdražší, co jsem viděla, stálo asi 500euro. Samozřejmě jsme si ho nekoupili :)
Po trhu jsme jeli přímo do Mainzu na večeři. Mexickou. Tu už jsem neměla, od té doby co jsme v Německu.


Závěrem ještě musím zmínit, že po tom všem stříhání jsem konečně začala šít. Zvládla jsem šestery šatečky za dva dny, o víkendu jsem měla pauzu, dneska jsem uklidila celý byt, vyprala asi pět praček prádla, udělala řízky a salátek a ušila další čtvery šatečky, do třech ale ještě zítra musím vsadit zip. Jestli bude zítra tak hezky svítit sluníčko jako dneska, pověsím všechny šatičky na balkón a udělám vám skupinové foto :)

3 Komentáře:

  1. Anonymní řekl(a)...
     

    Nadherne fotky, nadherna jarni krajina, a to mnozsvi Velikonocnich vajicek!

    Zajimalo by me jak ta Evropska atmosfera pusobi na George?

    Lida

  2. Janee řekl(a)...
     

    Tak at už nestůněte, chudák holka.
    Jinak to byl výlet asi podle mého gusta, fotky jsou moc hezké a moc vám to sluší.

  3. Unknown řekl(a)...
     

    Děkujeme!

    Pro Lidu:
    Georgovi se v Evropě líbí, hlavně to cestování. Jsou tu samozřejmě věci, které nám tu chybí nebo vadí, ale i tak si to oba užíváme.

Okomentovat