Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Co se stalo a co se stane...

Po odpočinkovém víkendu nás čekalo náročné pondělí. Ráno jsme s Lexie odvezly George do práce, zajely jsme do nemocnice vyzvednout výsledky krevních testů, co dělali Lexie a pak na rychlo domu. Doběhly jsme si do pekárny pro čerstvé houstičky, pak trochu poklidily, připravily věci k obědu a na jedenáctou jsme byly objednané na WIC. WIC je pro rodiny, kde vám vystavují šeky na jídlo pro vaše děti, pokud se vejdete do určitého příjmu. Doposud Lexie dostávala sunary, výživy a kašičky, přičemž jediné, co z toho poslední měsíce jedla byl ten sunar a poslední dobou už jsem ho stejně používala jen proto, že jsme ho měli zadarmo. Teď, jelikož jí je už rok, máme nárok na normální mléko, nějaké ovoce a zeleninu, rýži, chleba, fazole a džusy. Abyste si nemysleli, není to nějaké závratné množství, například to ovoce by Lexie měla snědené ani ne za tři dny a má to být na měsíc. Ale proč ne. Lepší než nic, když tu už není žádná mateřská.
Taky si tam děti vždycky změří a zváží a já jsem si vzpomněla, že jsem to sem úplně zapomněla napsat, když jsme byli na roční kontrole u pana doktora. Tak ta moje potvůrka měří 79,4cm a váží 10,6kg.
Po WIC jsme jeli domů, naobědvat a Lexie už šupala do postýlky. Když se vzbudila, dala si kiwi, jogurt a rohlíček a jeli jsme vyzvednout tatínka. Ještě před tím jsme se ale stavily v cestovce na základně.
Plánovali jsme totiž výlet do Švýcarska. Cestovní kancelář na základně pořádá více jak 15 výletů za měsíc, za docela slušné peníze, tak jsme mysleli, že toho využijeme. Bohužel, když jsem tam volala, bylo mi sděleno že tento konkrétní výlet je už vyprodán. Nic jiného se mi ale z nabídky moc nelíbilo - Londýn si necháme na teplejší počasí, do Kolína si zajedeme i bez nich, Amsterdam měli jen výlet s muzeem, kam se mi Lexie nechce moc brát, Paříž vyprodaná a na Benátský karneval je Lexie opravdu malá. Tak jsem nám alespoň koupila výlet do belgického města Brugge. Pojedeme 2.dubna.



Když jsme vyzvedly George, stavili jsme se na poště a k mému velkému potěšení tam byl balík s mým novým šicím strojem! Samo sebou, že už je v plném provozu. Ale stejně vůbec nerozumím tomu, jak je možný, že jeden balík mi přijde tři dny po tom, co jsem ho objednala a například na zubní pasty pro Lexie nebo na svoji učebnici čekám už přes měsíc???
No nic. Lexie spinká, já půjdu šít - pro změnu :) V květnu bude základna pořádat "jarmark", kde bych chtěla ty svoje výtvory prodávat. Tak mám dost práce. Snad tam něco vydělám, zatím to jsou jen samé výdaje. Koupila jsem si razítko s logem obchodu a večer ještě musím objednat dárkové taštičky na zboží a další várku látek. Zítra toho asi moc neušiju, protože Lexie je objednaná k zubaři. Drže nám pěsti, ať to dobře dopadne :)

P.S.: Také nesmím zapomenout zmínit, že přes víkend jsem našívala nové hodnosti na uniformy, protože od úterka je George seržantem!!!

2 Komentáře:

  1. vousáč řekl(a)...
     

    Tak ji vezmi na karneval do Ria. A mě můžeš vzít taky, já budu hodný. :-)

  2. Janee řekl(a)...
     

    Tak to gratulujeme k seržantovi!

Okomentovat