Už se nám to blíží... :-)
Tak jen tak v rychlosti přidávám fotečku.
Od čtvrtka jsme s Georgem oba doma, kvůli tomu našemu povedenému počasí. Vím, že pro Čechy by to pořád bylo nic moc, ale tady když je ledovka a nasněžíno, tak se všechno zavře a nikam se nejezdí a nechodí. Ve čtvrtek zrušili ten kurz k porodu a i sobotní rodičovský kurz, ale zítra už George musí do práce a já jsem objednaná k paní doktorce, tudíž konec hybernace :-)
Netuka uz? Ja, ze uz je to za dvermi...:o) Jak se citis? Ja uz se sotva valila. Prislo mi, ze behem posledniho tydne mi to bricho najednou jeste vice vyrostlo. Ale energii jsem celkem mela, to ano. (Viz moje kolace a hrabani listi den pred porodem...). :o))
Chtela jsem Ti jeste poradit, at si nakoupis hodne jidla do zasoby (napln ten vas obri mrazak-lednici), budes patrne dost unavena na to, abys hned neco vyvarela. Ja jsem mela porad chute na mlecne vyrobky, hlavne jogurty, (ty s ryzi a cokoladou) a taky bananovo-mlecne koktejly. Ja vim, podle nejnovejsich studii clovek nepotrebuje pit mliko, aby mohl kojit, ale! Nekde ten vapnik brat prece musis! :o)
No, vic Ti do toho kecat nebudu, jiste mas plno rad od maminky a z kurzu.
Drzime palce, napis, jak dopadla prohlidka.
Ahoj, D.
Ahojky Luci, krásnej pupík! No, každopádně přeju, abys to měla za sebou pokud možno bez bolesti a rychle a vše bylo v pořádku, abys byla co nejdřív s Lexie doma v klídku:)
Jinak Dáša má recht! Já zas ulítávala na bio zakysaným jahodovým kefíru:) a pak melta s mlíkem-supr na kójo...no a po kojení to plynule přešlo na kafe s mlíkem:) Neli nám pořád v noci špatně spí, tak se hodí, páč bych jinak nefungovala...
no, každopdně mám vápníku asi stejně málo, protože se mi po porodu nějak uštipujou zuby...
A odbočím...holky ani nevíte, jak vám teď vaše bydliště závidím...Mám sto chutí emigrovat...všechno mi tu leze krkem....politická situace strašná, finanční ještě horší-dělá se tu vše pro to, aby normální rodina neměla ani na jídlo a bydlení a silně pochybuju, že tu pak najdu po mateřský nějakou práci, neb diskriminace je tu na denním pořádku a práce jako taková taky není...a teď ta sněhová kalamita jako bonus...na boty z Ohia už čekám měsíc...chjo,škoda mluvit...takový San Francisco by se mi líbilo:)
Nic, nic, budu čekat za právičky jako na trní:) Odpočítávám tady s tebou a není den, kdybych si na tebe nevzpomněla:)