A už jsme tu zase s Lexie samy. Teda dokud se George nevrátí domů z práce :)
Po tom týdnu, co tu byli naši, se mi strašně stýskalo po šití, tak jsem to doháněla. Došila jsem závěsy, co mi mamka zkrátila, ušila a vycpala několik slonů (už jich mám deset, potřebuju jim jen vyšít oči), ušila jsem novou patchworkovou deku pro miminko Georgovy sestřenice, nastříhala jsem látku na pyžamko pro Lexie a začala jsem šít dva spací pytle - jeden pro miminko mé kamarádky, čeká ho v červenci a druhý bude na prodej. Ale jak teď dost šiju, tak mě ten můj stroj začínal víc a víc štvát. V podstatě už od té doby, co ho mám s ním mám jeden problém. Na spodu látky se mi zamotávají nitě a tvoří tak kolikrát hrozné chuchvalce. A předevčírem mě to opravdu naštvalo. Stroj sice z okna neletěl, ale objednala jsem si na internetu nový. A krásný. Tohle už bude jiné šití, je to v podstatě počítač. Má 60 druhů stehů, LCD display a spoustu dalších vychytávek, už se těším, až mi dorazí.
A v neděli v noci trochu nasněžilo. Žádná velká sláva, a teď už je je všechno stejně pryč, ale i tak se to Lexie líbilo. Tady pár foteček v kabátku, co jí babička ušila a v kalhotech, co ušila mě, když jsem byla maličká :)
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Ahoj Lucko, tak ti mi to připomíná školu. Znáš to - učte se pravidelně at toho nemáte moc naráz. :o))
Ty to máš takhle s těmi příspěvky:o))
Zdravím! J.
Buclíkům to na sněhu moc sluší, kabátek krásnej!