Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Burg Eltz


Na minulý víkend jsem naplánovala výletní akci. Naším cílem byl hrad Eltz, který leží v dolíčku mezi hlubokými lesy, asi hodinu a půl od nás. Na devátou jsme měli sraz, do auta jsme naložili kamarádku a kamaráda a jelo se. Počasí vyšlo takové trochu zatažené, ale nepršelo, to je hlavní. Cesta uběhla příjemně, hlavně asi díky snídani, kterou nám Kathryn připravila - upekla banánovou buchtu s čokoládou a ořechy, čokoládové dortíčky a ještě dva druhy cukroví - evidentně ji pečení baví :)
Po zaparkování "u hradu" nás čekala kilometrová procházka k samotnému hradu. V sobotu jsme koupili Lexie nový kočárek, tak jsme ho hnedka ozkoušeli. Prošel. Teda vlastně projel :) Byl to ale pěkně strmý kopec dolů, takže jsem měla co dělat, aby tam Lexie nedojela deset minut před náma.
Hrad byl moc pěkný, bohužel ale v rekonstrukci, s čímž se ovšem nedá nic dělat. I tak jsme ale šli na prohlídku, pak na obídek a zpáteční tůru jsme si prodloužili lesem, což by byl docela fajn nápad, kdyby Lexie chodila a my s sebou nemuseli mít kočárek žádný. Takhle jsme byli rádi, že už jsme u auta.


V pondělí jsem začala šít osm spacích pytlů do obchůdku. Většinou šiju čtyři kusy najednou a musím říct, že těch osm mi od půlky už pěkně lezlo krkem. Došila jsem je až včera, ve středu odpoledne. Koupila jsem si ale na internetu nový střih na šatečky, které bych ráda zařadila do mé nabídky, tak jsem si je hnedka jedny (pro Lexie) vyfrkla. Moc se mi líbí - jsou sice docela pracné, ale stojí to za to. Až to tady dopíšu půjdu nastříhat na další - myslím, že mám látku tak na deset kousků.
A co Velikonoce? V pekárně už mi kynou Jidášky, tak snad se povedou. Později vyfotím. V neděli půjdeme ke Kathryn na grilovačku, tak přinesu beránka a mazanec tam. A zase, jako každoročně, mě nikdo nevyšlehá.

Tak asi žádný stříhání nebude. Lexie se už je vzhůru.. :(((

2 Komentáře:

  1. vousáč řekl(a)...
     

    Já vás vyšlehám, až přijedete :-)

  2. Janee řekl(a)...
     

    Rekonstrukce vypadá skoro strašidelně, ale jinak to musela být krása.
    Lexie už pomalu může dostat řád zasloužilé turistky:o)

Okomentovat