Vítám všechny své přátele, rodinu i ostatní příchozí. Jak jistě víte, po ukončení střední školy jsem se rozhodla strávit rok v USA, coby Aupair. Osud tomu však přál jinak, po roce jsem se vdala a zůstala v Americe celkem 5 let. 2 roky z toho jsem pracovala jako učitelka v MŠ a před rokem a půl jsem také začala studovat, obor Child Development, neboli Dětský vývoj. Po třech letech manželství se nám 11.února 2010 narodila krásná holčička, Lexie Claire.

Jelikož manžel hned po svatbě vstoupil do amerického letectva, z původního New Jersey jsme se na chvíli stěhovali do Mississippi a pak do Oklahomy, kde jsme si koupili dům a zůstali asi 3 a půl roku. Letectvo s námi mělo ale jiné plány a poslalo nás na čtyři roky do Německa, konkrétně leteckou základnu Spangdahlem. Volné chvíle trávím šitím a následným prodejem dětských oděvů a doplňků.

Den Díkuvzdání a prodloužený víkend

Paříž se nekonala. Jelikož předpověď počasí hlásila sněžení na celý víkend, rozhodli jsme se výlet odložit až na jaro - nebyl by to asi nejlepší nápad, celý den courat po městě s Lexie v kočárku. Ale i tak jsme si to hezky užili.
Ve čtvrtek, na Den Díkuvzdání, jsme byli pozvání k našim kamarádům na večeři. Hezky jsme se nadlábli, popovídali si a zahráli si na Wii - hráli jsme hru, u které máte na ovládání nasazený volant a řídíte autíčko. Lexie se to moc líbilo, tak si kamarád z jeho ovládání sundal ten volant a dal jí ho na hraní. Jenže Lexie není hloupá, viděla, že v tom to ovládání není a volant mu šoupla zpátky :)
V pátek jsme šli na otevření vánočních trhů v Bitburgu, kde bydlíme. Zastavili jsme se v restauraci na večeři, okoukli těch pár stánků, co tam bylo, koupili jsme si hezkou dekoraci na sváteční stůl a šli jsme zase domů.
V neděli jsme vyrazili na vánoční trhy v Bernkastelu. Bylo to poprvé, co jsme byli v tomhle městě a byli jsme úplně unešeni - krásná atmosféra, nádherné domy a uzounké uličky jako v Praze. Stánkařů tady bylo opravdu požehnaně, i přes velkou zimu.
Jinak jsem se také dala do pečení cukroví. Začala jsem banánkama, protože ty se mi vloni moc povedly - si teda aspoň myslím :) A hned jsem udělala tři várky, asi z kila mouky, takže jsem to dopékala ještě druhý den. Budu je muset rychle slepit a pocintat čokoládou, než mi je tu sní na sucho - Lexie strašně chutnají, tak jí jich asi pár nechám bez marmelády.
V pondělí jsme byli na takové menší kontrole s Lexie. Změřili nám ji a zvážili, takže už víme, že měří 73,5 centimetrů a váží 9,5 kilogramů. Také se dneska vysvětlilo, proč byla poslední dobou tak ufňukaná a nechtěla spinkat - vyrostly jí další dva zuby, má jich tedy už osm!!
Když nám sníh nepřekazí plány, tak bychom v sobotu rádi zajeli do Ikey (no jo, už zase, ale někde ty záclony koupit musím, ne? :) a potom bychom se ještě stavili na vánočních trzích ve městě Koblenz. V neděli pojedeme asi na leteckou základnu Ramstein, dokoupit nějaké vánoční dárky pro Lexie. Také jsme tam chtěli koupit vánoční stromek, ale nakonec jsme našli takový docela hezký tady ve městě. Teď už jen sehnat světýlka za rozumnou cenu a můžeme strojit. Zatím je stromek v chodbě, ještě zasíťovaný a Lexie se ho strašně bojí.. budu to muset natočit :))

0 Komentáře:

Okomentovat