Lůca všude možně...

Tak jsem se k tomu ve čtvrtek dostala. Moje oblíbené jídlo - jahodové knedlíky. No, povedly se, soudím dle toho, že Caroline celou dobu, co jedla, zpívala Aleluja! :-) George si taky dva vyzvedl a hned si je zamiloval - stejně tak jako zbytek rodiny :-) Knedlíkům zdar!

Minulou středu mi přišla smska, jestli už jsem připravená do Baltimoru. Samozřejmě od George. A tak jsem se připravila. V sobotu ráno mě tedy vyzvedl a začali jsme naši tříhodinovou cestu do Baltimoru, kde nás čekal krásný hotelový pokojík a sluníčko. Po ubytování se jsme vyrazili do akvária, které je jedním z největších v USA. Mě osobně se asi nejvíc líbila část, kde jsme se ocitli přímo ve středu džungle, kde George byl jako doma :-)

Centrum města je pěkné, ale v neděli jsme vyjeli jenom o pár bloků dál a už jsem měla strach. V knížce jsem našla nějakou čínskou restauraci, jenže tam nebyla fotka. Když jsme dorazili na místo, já jsem jen zděšeně koukala. Baráček vypadal jako padesát let zavřený bufet a první věc po otevření dveří, kterou jsme spatřili, byly průstřely ve zdi. No, samozřejmě jsme se vrátili hladoví do centra, protože na psy jsem chuť neměla a na střílečky náladu.

Ale jinak byl výlet moc prima, už se moc těším na další...

...jen jsme z toho byli strašně unavení.. :-)

6. března byl ten den, kvůli kterému George nemohl dospat už dva týdny.. Od tohoto data počínaje si už ten můj klučina může legálně koupit alkohol a jít do všech klubů a barů. Má někdo to štěstí, že nemusí používat zfalšovaný řidičák :-)

V pondělí jsme si to oslavili soukromě - vzala jsem ho na večeři, dostal dáreček a vyrobila jsem mu přáníčko. O víkendu jsme oslavovali spolu s jeho bratranci a sestřenicí. Ti bydli Upstate NY blízko města Nayak, kam jsme večer vyrazili do baru.

George měl původně řídit domů, ale nakonec to dopadlo tak, že jsme museli přespat.. :-)

Hádejte proč :-)))

Během této návštěvy jsem poznala další dvě tetičky - a že jich už znám :-) Ale obzvláště tyto dvě byly mnou nějak unešené.. Jedna si mě dokonce fotila, jak prý jsem hezká :-))

Já bych taky fotila, kdybych neztratila foťák... :-(

Jelikož nyní dopisuji zážitky opožděně (nevím, co mě omlouvá), tak už je to pár týdnů zpátky, kdy mě George vzal v New Yorku do indické restaurace...

Bylo to tam na nás až moc nóbl (myslela jsem, že mě ten číšník bude i krmit :-), ale jídlo bylo dobré. Teda to moje. George má moc rád ostré (posledně jsem si trošku kousla jeho pizzy a deset minut jsem to nemohla rozdýchat), ale tentokrát to bylo i na něj dost... Nejdříve jen poznamenal, že to dost pálí, ale pak začal chudáček rudnout a potom i brečel... :-)

I věnovala jsem mu půlku svojí porce, abych zachránila večer :-)

Pak jsme šli do kina na dva filmy, přičemž ten druhý jsme už samozřejmě neplatili..

A co bylo dál si už nevzpomínám :-)

Na webu u Texasanky jsem se už pochlubila, že jsem dostala další jedničku ve škole, tak ještě tady (dělá mi to fakt dobře :-)

Na hodinách Řečnictví a komunikace, kam chodím pravidelně dvakrát v týdnu, nyní probíráme interview.. takže po troše nezáživné teorie a po spoustě historek našeho profesora, jsme konečně přistoupili k praxi. Dostali jsme seznam dvanácti interview, přičemž své jméno naleznete u dvou z nich. Jednou jste v pozici uchazeče o zaměstnání a podruhé představujete zaměstnavatele... Zaměstnavatelé musí interview dělat ve skupině tří, přičemž se střídají v otázkách a spolupráce je tedy nutná...

Interview, které jsem spolu s dalsimi dvěma "zaměstnavateli" provedla já, bylo ohodnoceno jako naprosto profesionální.. takže jednička zasloužená :-)

Doufám, že mi to tak půjde i nadále a dám vědět, jak jsem pochodila v roli uchazeče o zaměstnání...

Tak jak už na mě Dáša práskla, TROCHU jsem se nastydla... už je to skoro pryč, ale že to byla dřina...

Kdybych jenom kašlala, tak by to bylo v pohodě, ale dva dny jsem nemohla skoro mluvit a už vůbec ne křičet... v čemž nastal problém, protože tehdy jsem si uvědomila, že když na ty moje holky nezařvu, tak ani nezaregistrují, že na ně mluvím...

A tak jsem vždycky musela s něčím fláknout, aby se na mě podívaly :-) Nejradši bych ale kolikrát flákla jednu jim :-)

Jo, a když jsme u těch nemocí, tak na Meghan naskákaly minulý týden nějaké pupínky... bylo jich jen pár a pak zmizely.. ale tenhle týden se objevily na Caroline, která je má po celém těle. Tak se děsím, vždycky když mě začne někde svědit.. doufám, že příští týden nejsem na řadě já...