Lůca všude možně...

Od té doby, co jsme se vrátili, samozřejmě neleníme. V týdnu jsem se to tu snažila trochu pofackovat a jelikož už mě ty krabice a všechen ten bordel po celém bytě fakt štval, rozhodla jsem se všechny věci, které ještě nejsou roztříděné a uložené, přestěhovat do pokoje pro hosty. Takže tam je teď skladiště, ale aspoň zbytek bytu už vypadá docela hezky. Postupně se tím budu tenhle týden prokousávat, no, vypadá to, že i ten týden po tom :-)

V pondělí nám měli nainstalovat internet, jenže jelikož pán potřeboval klíčky od sklepa, které my nemáme, muselo se to přesunout na pátek. Ale už je to dobrý, můžem volat! :) Také jsme mi koupili mobila, takže už konečně m ůžu být ve styku se světem.

V sobotu jsme s naší kamarádkou Katrinou a jejím synem Xavierem jeli na Dýňový Festival do městečka Hitscherhof, teda spíš to byla nějaká vesnička, nic jiného kromě dýní a polí jsem tam neviděla. Ale bylo to prima, tu kamarádku známe už z Oklahomy. Převeleli ji sem pár měsíců před náma a od té doby jsme se neviděli - jsou na jiné základně než my, asi hodinku a půl od nás. Na festivalu jsme se hezky prošli a pokoukali po zboží, většinou ručně vyrobeném, a George teda koupil na co přišel, takže jsme si domů přivezli neuvěřitelně drahé kokosky, mandle v čokoládě, kávová zrna v čokoládě, medové víno, keramické ptáčy do květníku, domácí mošt a nevím, co ještě :-)