Lůca všude možně...

Nejdřív bych chtěla všem moc poděkovat za krásná přáníčka a dárečky, udělali jste nám moc velkou radost.

My jsme Vánoce letos měli jako již tradičně, česko-peruánsko-americké :-) K večeři byla smažená rybička s bramborovým salátem, pak jsme si rozbalili dárečky, co byly v punčochách nad krbem a pak už jsme pojídali cukroví a chlebíčky a čekali do půlnoci na rozbalení dárků, co byly pod stromečkem. Přijde mi, že rok od roku je horší to únavou do té půlnoci vydržet :-)

A letos nám dokonce vyšly i bílé Vánoce. Na Štědrý den, kolem poledního, začalo sněžit a chumelit nepřestalo až asi do desáté večerní. Pěkně nás to tu zaválo. Tady v Oklahomě na to nejsou lidé zvyklí, my ani neměli lopatu na odházení toho sněhu a všechny obchody je měly vyprodané :-) ale jinak také spousta nehod na silnicích, dokonce mi táta posílal odkaz na článek na Novinkách, ten si můžete přečíst tady. Zmiňují tam i Midwest City, kde je právě i moje školka a základna.

No, a zatím to tedy nějak moc netaje. Jediný, kdo z toho má pořád radost je asi Benji. Od té doby, co sníh napadl, sedí na židli u okna a kouká ven. Na zahradu ho teda samozřejmě pouštíme, ale na dlouho nesmí, přeci jen to není rasa do sněhu, tak si teď sousedi asi myslí, že ho tu vězníme a nikam ho nepustíme :-)

A teď trošičku ke vzdělávání. V sobotu jdeme s Georgem na kurz o kojení, který pořádá naše nemocnice, tak snad se tam dozvíme něco užitečného. Pak jsem nás také přihlásila na kurz, který nás má připravit k porodu. Tam budeme chodit každý čtvrtek večer a je to myslím na šest týdnů, tudíž, když se Lexie bude chtít ven dřív, ani ho nedokončíme, ale i tak si myslím, že by to mohlo být fajn. 16. ledna nám také bude začínat ten rodičovský kurz, tudíž naše poslední volná sobota bude příští týden, a tak hola hola, Ikea volá :-)

Zase mi to nějak trvalo, tak otvírám diář a pokusím se zpětně doplnit nějaké ty události posledních týdnů :-)

Týden nám zase utekl jako voda, ani se tomu nechce věřit.. před sebou už mám jen poslední týden a půl práce a pak moje dlouho očekávaná dovolená. Plánů mám spousty, hlavně šití, tak to snad všechno stihnu :-)

Tento týden nám měli přivézt a nainstalovat tu naši novou myčku. Tak je v jídelně. Instalace nějak nevyšla, protože prý tam máme jinou trubku, než oni potřebují, tak jsem musela volat instalatéra, který se na to v pátek mrknul a ve středu mi to přijede nainstalovat. Za $100.

Také jsem v úterý byla na poště poslat balíček s dárky do ČR. No, plácla jsem se letos pěkně přes kapsu, příští rok asi budu muset sehnat nějaký lehčí dárky, jinak se mi to takhle pěkně prodraží :-) Snad to ale dojde, ne jak ten balík vloni od mamky. S tím si udělal nadílku někdo jiný.

A včera jsem se konečně dokopala k cukroví. Upekla jsem pět várek lineckého, ale jelikož poslední dva plechy jsem z trouby vytáhla až někdy po půlnoci, slepovat je budu až v týdnu. Zas takovej blázen nejsem, abych u toho seděla do rána :-)

Dneska jsme pak jeli koupit vánoční stromeček. Venku už je docela kláda, tak jsme ho rychle vybrali, hodili do auta a ještě mě pán nechal vzít si kopu větví na věnce - zadarmo, věřte tomu :-) Ty už jsem ale dneska umotat nestihla, takže snad zítra večer, nebo až ve středu. V tu středu už bych na to měla mít dost času, jelikož George v úterý odjíždí na pár dní (ani ne na dva týdny) na školení do Texasu.

Pak mi také přišel papír od imigračáků a v pátek k nim jdu, nechat se vyblejsknout a sejmout otisky na novou Zelenou kartu.

Také jsem se rozhodla, že se asi ještě přihlásím na jeden internetový rychlokurz v lednu. Je to jen na dva týdny, ale tři kredity navíc jsou vždycky dobrý. Tou dobou už bych neměla chodit do práce (a když, tak jen dvakrát v týdnu), takže by to něměl být velký problém. Navíc ten předmět vypadá podle popisu dost jednoduše - Úvod do počítačů a aplikací. V pondělí se dozvím, jestli si ho budu moct vzít, nebo ne.. musí mi to nejdřív projít přes koordinátorku, co má na starosti to moje stipendium.

Tak se teda zatím loučím, příští týden sem hodím nějaké fotečky stromečku a výzdoby :-)

Další týden za námi, pupek mám zase o trochu větší a peněženku o něco lehčí. V práci to tentokrát uteklo rychle, jelikož se šlo jen tři dny. Ve čtvrtek jsem upekla dort a dva pekáče nádivky a šli jsme společně s dalšími našimi kamarády oslavit Den díkuvzdání. Hezky jsme se najedli a popili a rozloučili jsme se se všemi, kteří den po té odlétali na půl roku do Iráku. Ještě jsme jim pak došli s Georgem v pátek zamávat k autobusu a už jsou pryč.. Kdybych bývala nebyla těhotná, George by byl jedním z nich, měl ale štěstí, že za něj tentokrát mohli poslat někoho jiného. Ale stejně nás to brzy čeká, tak jako tak.. vojna je vojna.

V pátek jsme pak vstávali asi ještě před slepicema a vyrazili jsme nakupovat. Pro ty, co to neznají, dni po Díkuvzdání se tu říká Černý pátek. Téměř všichni obchodníci srazí své ceny na minimum a celá Amerika utratí i to co nemá, jen aby jim neutekla výhodná koupě. V některých případech (většinou se jedná o obchody s elektronikou) zde lidé i stanují před obchodem, aby ve čtyři ráno, když se otevřou dveře, mohli být první a pořídit si například velkou televizi za polovinu běžné ceny. My televizi nepotřebujem, takže jsme to zase tak nepřeháněli, ale i tak jsme z domu vyráželi chviličku před pátou ranní. Nakoupili jsme snad všechny vánoční dárky (ještě mi teda chybí dva a pak budu moct poslat balík do ČR) a také jsme si koupili novou myčku. Z původních $799 jsme ji dostali za $448. Ta naše kraksna i přes snahu toho instalatéra pořád blbne, takže ji ani nepoužíváme. I tak z ní ale pořád teče voda.. Ve čtvrtek nám přijdou nainstalovat tu novou, tak se těšíme, že už nebudem muset mýt všechno růčo. Teda myslím, že hlavně George se těší :-)

Tak začnu tím, že v pátek jsme šli na vánoční párty, kterou pořádala Georgova "letka". Bylo to docela fajn, pobavili jsme se, najedli, rozloučili se s lidmi, kteří zanedlouho odjíždí na misi a bylo to. Teď už nás čeká jen Díkuvzdání ve čtvrtek a tím už se oficiálně spustí ten vánoční kolotoč. Ve čtvrtek a v pátek budeme mít tradičně volno (na krocana a na vánoční nakupování, takže snad to stihneme, abych to pak po víkendu mohla všechno hezky poslat do ČR :-) Včera večer jsme si nechávali dělat ty portréty a vánoční přání. Už je mám, ale hodím vám je sem asi až příští týden :-) K cukroví jsem se letos ještě nedostala, i když teda věci na něj mám, jen jsem se k tomu nějak nedostala - dneska jsme si udělali takový krásný odpočinkový den - do deseti jsme si lebedili v posteli, pak jsem upekla brusinkové trojhránky, mrkli jsme na filmík a teď už tu jen tak zlehka poklízím, připravuji si věci do práce a do školy a možná přepíšu pár receptů do takové kuchařky, co si dávám dohromady :-)

Jinak mi teda přišel papír od imigračáků, že mi na rok prodlužují tu Zelenou kartu, co mám teď. Tím tedy pokryjí ty měsíce, kdy budou zpracovávat dokumentaci, co jsem jim poslala a já tady tedy nebudu s propadlou kartou a propadlým řidičákem. Také to tedy znamená, že pokud chci, můžu pokračovat v práci, no, ale s tím ještě uvidíme :-)

P.S.: Na přiložené fotečce můžete vidět, jak si tady pěkně kynu :-( Snad ta kila půjdou dolů rychle :-)

Nějak to utíká, ani nevím jak.. už je to zase pomalu měsíc, od mých posledních příspěvků. Tak abych se na to vrhla :-)

Během toho měsíce jsme si pořídili bezpečnostní systém. Hned se cítím o trochu lépe, i když posledně, když to George ráno zapomněl vypnout a otevřel dveře, ani mě to houkání nevzbudilo :-) Asi týden po té, co nám to tu nainstalovali, vykradli jednoho z Georgových kamarádů a dva dny po té dalšího. Ti ale bydlí úplně v jiné části města, ale i tak.

Jinak jsme tu také měli opraváře na naši chuděru myčku. Ta naše stařena je z roku 1985. Tudíž je starší než já. Problém byl v tom, že do ní tekla voda ze dřezu a neodtékala, takže to pak začalo pěkně smrdět. Tak jsme ji ani nepoužívali a jelikož s koupí domu jsme dostali záruku na všechny spotřebiče, začala jsem vyřizovat, co bylo potřeba, aby se na to někdo mrknul. Tak tedy přišel opravář, já jsme po hoďce vyplázla $100 a bylo to. Prý je v háji těsnění a motor, protože na něj odkapávala voda (no, a samozřejmě to stáří taky.. ). Oprava by prý vyšla na $400, což by platila ta společnost, která poskytuje tu záruku, ale i opravář si myslel, že to nemá cenu opravovat a že by nám radši měli dát peníze na novou myčku. V to jsme doufali. Bohužel, týden na to byl opravář zpátky s novým motorem a těsněním. Tak ta naše stará kraksna pořád jede :-) Po daních snad ale koupíme novou, snad to tahle do té doby dohrká :-) Vedle přidávám fotečku toho našeho muzejního úkazu a také jsem vám vyfotila naši ledničku, co jsme si kupovali v srpnu, myslím, že jsem to sem ještě nedávala.

Minulý týden také po nějakém čase došlo opět na imigračáky. Pro ty, co to neznají, pravidla jsou totiž taková: žádáte-li o Zelenou kartu před druhým výročím sňatku, karta vám je vydána jen na dva roky, s podmínkami. Po dvou letech si musíte požádat o odebrání podmínek, prokázat, že manželství nebyl podfuk, zaplatit krásných $545 a čekat, jestli vám pošlou kartu novou. Podle oficiálních webových stránek, vyřízení žádosti trvá šest měsíců, přičemž zažádat o novou kartu si nemůžete dřív jak tři měsíce před jejím propadnutím. Tudíž, jestli tomu rozumím správně, budu tu tři měsíce s propadlou kartou. To samo o sobě by ani nebyl problém, kdyby se v Oklahomě nevydával řidičák jen do toho samého data, kdy vám ta Zelená karta propadne. Takže jak to tak vidím, asi si tu zase budu jezdit tři měsíce s propadlým řidičákem. Jen doufám, že až tu kartu pak dostanu, bez problémů mi ho obnoví a nebudu muset dělat celý řidičák znovu - už by to bylo pro mě po čtvrté... !!!

Teď k trošku lepšímu tématu. Škola. Už mi zbývá jen poslední měsíc a zatím to pořád vypadá na jedničku. V úterý budu mít poslední praxi - hurá!! :-) Příští semestr si žádný předmět brát nebudu (i když jsem o tom teda přemýšlela :-), ale možná v létě třeba jeden po internetu, to mi to ještě zaplatí to stipendium, od září už si to pak budu muset platit sama, protože nebudu pracovat požadovaný počet hodin na to, abych to stipendium znovu dostala :-(

A na závěr tak z každého soudku trošku. Minulý týden jsme šli jednomu kamarádovi na rozlučku, jelikož ho letectvo posílá na trvalo (když teda říkám na trvalo, tak tím myslím minimálně na dva roky, než ho zase pošlou někam jinam :-) do Colorada. Se má, co, Dáši??? :-) Odtud je také fotečka s Georgem.

A teď k miminku. Jak už většina z vás jistě slyšela, bude to holčička. Jména jsme v místním zvyku vybrali dvě - Lexie Claire, čteno [Lexí Klér], kdyby to někomu dělalo problémy :-)

Od minulého příspěvku jsem měla další ultrazvuk a prohlídku, všechno vypadá v pořádku a asi za dva týdny mám prohlídku další, kde mi budou dělat glukozní testy.

Přidávám fotečku z ultrazvuku, na té první vám tam Lexie hezky mává.

Jinak pupík mi samozřejmě pěkně roste, už jsem si musela koupit nové kalhoty, protože mi to připadá, že mi kromě toho břicha roste i zadek :-) K těhotenským modelům jsem se ale zatím nedostala :-)

No, a jinak se konečně snažíme dát nějak dohromady tu výbavičku. Tchýně by měla posílat šek na postýlku asi příští týden, tak to pak budeme objednávat a my jsme zatím koupili kočárek. Je v podstatě takový multifunkční, což se mi líbí. Sedadlo se dá sklopit do úplně vodorovné pozice, takže si tam malá bude moct lehnout, později to má pak ještě další dvě pozice a ty jsou už na sezení. A když je to v té pozici na sezení, tak si do toho můžu zasunout i autosedačku.

Tady nějaké fotečky. Ta spodní část, která má mimochodem také tři polohy, přičemž jedna z nich je také úplně vodorovná, na zakrytí nožiček, ale to vám pak vyfotím, až bude v provozu :-) Zatím s ním jezdíme akorát po domě :-)

Tak se mi to zase nějak nashromáždilo a kvůli lajdačení, mám co dohánět :-) Asi to rozdělím na několik drobnějších příspěvečků a začneme u baráčku.

Jak už jsem posledně zmínila, už to máme všechno nastěhované a vybalené, ale k malování a dalším úpravám, do kterých bychom se rádi dali, jsme se ještě nedostali. Snad o tomto nastávajícím víkendu. V plánu bude "zazimování" zahrádky, teda hlavně ostříhání keřů a všech těch kytek, jelikož už nám tu teploty také klesají (sobota nedělo bylo docela hezky, kolem patnácti stupňů, ale jinak nám tu přes týden docela dost pršelo a bylo už docela chladno). Pak bychom také chtěli začít malovat obývák. To bude docela oříšek, a chápu, proč se do toho Georgovi pořád nechce, i když už máme barvu koupenou několik týdnů. Stěny máme v obýváků dost vysoké, takže si na to určitě bude muset brát žebřík, a to o malování stropu se ani pokoušet nebudem (původní majitelka to nechala vymalovat na bílo než se odstěhovala, takže to ani nijak nutné nebude).

No, a pak snad taky zvládnu nějaké to šití :-) Plánů mám, ale čas nějak nezbývá..

Zatím tedy přidávám starší fotečku terásky s novým stolem a židlemi a novější fotečku naší ložnice - tu bychom v budoucnu chtěli také vymalovat, ale uvidíme, kdy se k tomu dostaneme :-)

Ještě jsem vám chtěla ukázat fotečku nejnovějšího výtvoru, kde jsem se jednoznačně pomamila :-) Minulý týden jsem koupila flauš a ušila takový spacáček pro mimčo. Ze zbytku jsem ještě spíchla čepičku. Je to sice takový obr, ale aspoň si pak prcek bude moct nožičkama kopat až do aleluja :-)

Začínám mít v tom psaní větší a větší mezery, už i Dáša stihla napsat dřív než já a to byla pryč, tak jsem se k tomu konečně dokopala, aby mě třeba náhodou nepředběhl George, to už bych to pak mohla rovnou pověsit na hřebík :-)
Tak nejdříve začneme u miminka. Zítra vstupuji do devatenáctého týdne a na ultrazvuku se dozvíme, jestli je to kluk nebo holčička. Jak jste si asi všimli, přidala jsem sem menší anketku, kde můžete hlasovat, co to je - prostě klikněte Kluk nebo Holka a pak Vote. Zatím tady vyhrává holčička, na anketce, co jsem dala na Facebook, je to zase kluk, tak uvidíme, co to nakonec bude. Ještě vám sem hodím nějakou fotečku pupíku, třeba to změní hlasování :-))) Děti v práci si myslí, že je to holčička a mám ji pojmenovat Kytička a nebo Motýlek :-)

Jinak za celou tu dobu, co jsem nenapsala, jsem měla další prohlídku a ultrazvuk a všechno vypadá v pořádku. Kopání zatím žádné neproběhlo, nevolnosti také ne, akorát teda bez polštářku nedám ani ránu, protože bolesti zad se mi teda nevyhly.. a to je mi jasný, že bude hůř.. :-)

No, jinak co se nakupování pro miminko týče, tak zatím ještě pořád nic nemáme, ale už se k tomu chystáme. Tchýně nám bude kupovat postýlku, tak nějak začneme pracovat na tom zbytku. Nějak se to s tím stěhováním nedalo všechno zkloubit. Teď už je ale všechno vybaleno, nastěhováno a zítra až se vrátím od doktora začnu šít nové závěsy. Na neděli George pozval kluky a holky od něj z práce, mě taky přijde jedna kámoška, tak jsem si říkala, že asi upeču štrůdl, ať to máme hezky s podzimní atmosférou a vůní :-) Samozřejmě budu i vařit, ale to ještě nevím co.. jestli vás něco napadne, tak to můžete hodit do komentářů, očekávám asi 20 lidí :-)
Až teda ušiju ty závěsy, tak vám to hezky vyfotím, ať trochu víte, jak to u nás vypadá bez toho hnusného nábytku, co tu ta paní měla :-)
Jinak mi taky na konci srpna začala škola. Původně jsem si chtěla brát dva předměty, ale jelikož jsem pak přišla na to, že budeme mít to mimčo, rozhodla jsem se zůstat u jednoho. Ono je toho nakonec až až - osm hodin v práci (neberu si pauzu na obed, protoze to bych tu pak byla hodin devet) a pak v podstatě třikrát týdně do školy.. a do toho jsme samozřejmě ještě měli to stěhování. Ale předmět je fajn, tenhle semestr mám Chování a Výchovu dětí, a zatím teda s jedničkama - včera jsme psali první test, tak to u nich snad i zůstane.
V práci všechno taky v pohodě, až na to, že jsme začali nový vzdělávací program a dali mi nové děti, mladší tříleté. No, řeknu to asi takhle - ty starší byly lepší, ale snad to nějak zvládnu. Plánuju pracovat stejně asi jen do Vánoc, tak už to tak dlouho nebude.
A asi už to s tím psaním dneska zabalím, aby si to Ivana nemusela tisknout a brát na záchod :-) Navíc píšu z práce a už se mi to tu začíná nějak budit.. až se odsud dostanu, dojdu koupit látky na ty závěsy a pak vám sem přihodím nějaké ty fotečky.. tak zatím :-)

Tak to tedy konečně píšu. Většina z vás to samozřejmě již ví, ale já jsem chtěla ještě chvíli počkat, až to budu mít potvrzené trochu oficiálněji. No, teď už to snad ani oficiálněji nejde. Po docela dlouhém čekání jsem konečně těhotná. V sobotu to bude konkrétně 12. týden.

Dneska jsme byli poprvé u paní doktorky a viděli jsme mimčo na ultrazvuku. Fakt tam je :-) Nejdřív si tam jen hrálo a vrtělo ručkama a nožičkama, no a pak tam div že nezačalo válet sudy a dělat kotrmelce :-) Takže to bude asi pěkný divoch, jestli mu to zůstane. Pohlaví samozřejmě zatím nevíme, to nám řeknou asi za dva měsíce. Jinak paní doktorka říkala, že všechno vypadá v pořádku, mimčo teď měří 5.38cm.

Ale ne daleko :-) Už jsme nad tím nějakou dobu přemýšleli, ale nikdy jsme nedošli k žádným větším krokům, až minulý víkend. V týdnu jsem brouzdala po internetu a prohlížela jsem si nějaké domy na prodej. Dopadlo to tak, že v sobotu jsme se jeli na dva z nich podívat. Ani jeden nás nenadchl, ba naopak jeden z nich byl dokonce strašně hnusnej. Pak se nás ale ten agent z realitky zeptal, jestli bychom chtěli vidět ještě jeden dům, který teprve půjde na prodej tento pátek. Tak jsme se na něj jeli podívat, a v podstatě hned jak jsme vstoupili do zahrady, měli jsme jasno. V noci a v neděli ráno jsme nad tím ale ještě tak přemýšleli, nějak se nám to rozleželo v hlavě, nebyli jsme si jisti, jestli nepotřebujeme něco trochu většího a tak jsme se s těmi "agenty" (fakt nevim, jak jinak se tomu říká :-) jeli podívat ještě na další tři domy. Po jejich shlédnutí jsme měli jasno a rozhodli jsme se podat nabídku na dům, který se nám zalíbil ten předešlý den. Nevím přesně, jak to funguje v ČR, ale tady si prodejce řekne cenu a vy mu většinou nabídnete o něco míň a začnete smlouvat. O kolik míň záleží jen na vás a na pár dalších faktorech, ke kterým přihlížíte (např. když je dům na prodej už delší dobu, můžete nabídnout o dost míň, protože ho asi nikdo jiný nechce a majitel se ho potřebuje zbavit - to má ale většinou teda svůj důvod :-)
Jelikož ten dům, o který jsme měli my zájem, nebyl ještě ani na trhu, nabídli jsme slečně prodejkyni (vdává se, proto prodává) plnou cenu, ale chtěli jsme po ní, aby zaplatila všechny naše poplatky (ona teda už tak platí svoje a té realitce, ale my jsme chtěli, aby platila ještě ty naše, což na konec vychází asi na $3600). Ještě ten večer nám volali z realitky, že paní nabídku přijala, akorát je ochotna zaplatit jen půlku našich poplatků, ale že prý to ještě není na papíře a zavolají nám v pondělí. V pondělí už jsme jen dostali telefonát, který začínal:"Gratulujeme! Koupili jste dům!". Paní si to dokonce nakonec rozmyslela a zaplatí za nás poplatky všechny :-)
Takže když všechno půjde podle plánů (příští týden máme inspekce), 27.srpna dostaneme klíčky a hned o tom víkendu se budeme stěhovat.
Tudíž teď máme docela napilno. Už jsme ukončili smlouvu s naším pronájemcem, máme to do konce srpna, musíme si zařídit pojištění, včera jsme byli v bance sepsat a podepsat hypotéku, no a pak samozřejmě spousta balení a uklízení. Ale už se nemůžeme dočkat.
Teď ještě pár informací o tom našem baráčku. Nachází se v moc hezké čtvrti, ve městě Moore, tři ložnice, garáž pro dvě auta, krb, dvě koupelny, přičemž ta hlavní má dokonce bublinky. Je tam samozřejmě spoustu věcí, které budeme chtít změnit, ale jak se tady říká, má to potenciál :-) Jako první budeme muset koupit novou ledničku, protože paní si svoji bude brát, nechá tam ovšem sporák, mikrovlnku a myčku. No, až uvidíte ty fotečky, tak vám bude jasný, že sporák a myčku si budem za chvilku kupovat taky, jelikož ty co tam jsou, jsou asi 30 let starý, ale aspoň čistý a fungujou (kdybyste viděli ty ostatní domy, na který jsme se dívali, bylo by vám jasný, proč zdůrazňuju, že jsou čistý :-)
No, jestli vás ještě něco napadne, co by vás zajímalo, nebo na co jsem zapomněla, tak písněte do komentářů, ráda odpovím :-)
Tady přidávám odkaz na virtuální prohlídku, tak se mrkněte :-)

Virtuální prohlídka ZDE!!!

Ve čtvrtek jsme se konečně po dvou týdnech vrátili domů - o chvíli dýl a asi už bych tchána zabila :-)

V pátek jsme ještě vzali Benjiho ke "kadeřníkovi", jelikož už to měl strašně dlouhatánský. Takže přikládám jednu fotečku (s tou svojí kostí tam vypadá, jak když kouří doutník) a pak ještě video, které jsme natočili před tím, než ho ostříhali. Takhle on si vysedával u toho fénu na koberec :-)



No, a jinak samozřejmě pořád peru, jednu várku za druhou, do toho samé uklízení a ještě mi k tomu příští týden končí letní semestr, takže musím vypracovat několik úkolů. Na šití, na které jsem se těšila, se asi bohužel (a jako obvykle) nedostane.

14.července jsme s Georgem oslavili třetí výročí našeho sňatku. Naplánovali jsme si výlet do New York City (jen my dva). Rozhodli jsme se zakoupit jízdenky na jeden z turistických autobusů, Red Double Decker a projet se po celém Downtown. Do autobusu jsme nastoupili na Times Square a odtamtud jsme jeli až do China Town. Průvodce, kterého jsme dostali, stál za nic - v podstatě vůbec nic nevěděl, snad jen názvy staveb, ale ty snad zná každý. V China Town jsme se jen tak prošli, podívali se, co že to ti naši asijští přátelé nabízejí za padělky a nasedli jsme na další autobus. Tam už jsme měli novou průvodkyni a ta se nám líbila. Dokonce natolik, že jsme kvůli tomu změnili plány. Původně jsme chtěli vystoupit ve Village a jít na večeři, ale jelikož tahle paní byla docela znalá, rozhodli jsme se s ní zůstat až do konce prohlídky. Vystoupili jsme tedy pak znovu na Times Square a pěšky už jsme pak pokračovali ke Columbus Circle, kde jsme si zašli do jedné z restaurací na onu zmiňovanou večeři.

Jelikož v Oklahomě můžeme akorát tak k jezeru nebo k rybníku, využili jsme příležitosti, sbalili sedátka, deky, slunečník a bůh ví co ještě a vyrazili s Georgovými bratranci a sestřenicemi za trochou sluníčka. Přišlo mi, že to vůbec nepálilo, dokonce ani horko nebylo (hlavně ve srovnání s tím, na co jsme zvyklí z Oklahomy) a pořád vál takový svěží vánek. George si přeci jen ale nakonec spálil záda. Co se mě týče, tak bych řekla, že jsem se snad ani neopálila, ale pořád lepší, než být spálená :-)
Co mě potěšilo, že tentokrát tam ani nebyly vyplavené různé medůzky, jako je to v této oblasti zvykem.

O jednom z víkendů jsme s Georgovou rodinou vyrazili do Zoo v Central Parku. Není to nic velkého, jen pár zvířat (několik opiček, tučňáci, lachtani, ptáci a lední medvěd), ale na druhou stranu hezké zpestření parku. Počasí nám vyšlo krásné, jako koneckonců po většinu dovolené (v New Jersey/New Yorku bylo mezi příjemnými 22°C a 28°C, kdežto v Oklahomě se všichni smažili až při 46°C :-)

P.S.: Ta srnka na jedné z fotek není v Zoo, ale před domem Georgových rodičů. Nevím, jestli jsem to tady zmínila, ale asi před dvěma roky se přestěhovali. Stále bydlí v New Jersey, ale již je to na hranici se státem New York. Krajina mi tam strašně připomíná Jizerky - spoustu stoupání a serpentýn. Narozdíl od Jizerek tam ale mají spoustu medvědů. Tchán nám ukazoval nějaká videa, kdy natočil medvědici s malými medvídky, jak se procházejí po jejich zahradě. No, zní to roztomile, ale potkat bych je nechtěla :-)

Pár dní po našem prvním víkendu v NJ jsme si naplánovali výlet do New York City. Jelikož Georgova ségra Jennifer má prázdniny, jela s námi. Býval by to byl takový pohodový den, kdybychom nevyjížděli na cestu už v pět ráno, takhle jsme byli první půlku dne celí unavení. Pak jsme to ale nějak překonali. Nejdříve jsme se byli podívat na Ground Zero, kde bývaly Twin Towers a tchán je tam teď staví znovu - teda pomáhá :-) Zašli jsme si na snídani, trošku si pochodili po okolí a pak už metrem k Times Square, které je teď částečně uzavřený provoz. takže v takové té hlavní části rozhodili kolem stolečky a židličky, lavičky atd. Takže teď už se tam konečně můžete nechat vyfotit, aniž by do vás ostatní lidé strkali.


Po Times Square jsme se zašli podívat na pár dalších míst, jako například Columbus Circle a také Central Park.

Druhého července jsme s Georgem odletěli do New Jersey na dvoutýdenní návštěvu jeho rodičů. Jelikož jsme se týden před tím stavili na letišti, ujistit se, že Benji s námi může, přišli jsme na to, že je moc velký a tak se nám o něj staral jeden kamarád. Oba to zvládli dobře a Benji má nového kamaráda, o kterého se zas pro změnu teď na pár dní staráme my. Pořád spolu kluci laškujou a honěj se, ale jinak dobrý - i když teda Muttley, kamarádův pes, není takový spáč jako Benji. Benji nás o víkendu nevzbudí dřív jak v sedm a Muttley už tu fňuká od půl šestý. Takže se kvůli němu nikdo pořádně nevyspí a chudák Benji to pak dospává přes den :-)


A teď teda rychle k té dovolené. Čtvrtého července jsme měli naplánovaný Macy's ohňostroj, který se letos konal na řece Hudson. Jenže jelikož tchán nikoho neposlouchá, rozhodl se udělat u něj doma grilovačku a pozvat příbuzenstvo, takže jsme v podstatě nikam nemohli až do pozdějších hodin. Když už jsme se tedy na ohňostroj vydali, bylo docela dost pozdě a hrozná zácpa na dálnici k New York City, takže jsme pak nakonec ohňostroj pozorovali z dálnice. Pár foteček a videí i tak máme, tak jich několik přikládám, taktéž nějaké z té grilovačky.

Tak už tu máme léto i oficiálně a sním i pěkná vedra.. denně se tu teď teplota vyšplhá až na nějakých 39, včera dokonce 41°C, takže jsem ráda, že ven pomalu nemusím a v podstatě celý den jsem uvnitř s klimatizací. S dětmi teď můžem chodit na hřišťátko jen dopoledne, a to jen na patnáct minut, protože už je stejně 30°C. Na rozdíl od Čech, rána ani noci tady totiž nejsou o moc chladnější než dny. Například dnes, když jsem v sedm odjížděla do práce, tak už bylo 26°C. Ale nestěžuju si, naopak.. pořád lepší než deště. Kvůli tomu počasí jsme se tedy i rozhodli koupit Benjimu takový malý bazének. V noci na dnešek nás štěkáním vzbudil ve tři ráno, tak ho George vzal ven, aby se šel vyčůrat (i když většinou nás v noci nebudí) a on místo čůrání skočil do bazénu :-) Asi se chtěl vycachtat při měsíčku.. :-)
Jinak o víkendech toho teď nic moc neděláme, jelikož se musím učit. Minulou sobotu jsme akorát šli k jednomu kamarádovi na takovou party na rozloučenou, protože ho šťastlivce převeleli na Floridu. Nás zas nikam. Ach jo... Rádi bychom už někam jinam, ale i tak to tu pár výhod má - v jiných státech bych třeba nemohla dostat to stipendium a školné bych si musela platit v plné výši. A že to není sranda.

Už se nám to blíží a příští čtvrtek budeme odlétat na dva týdny k Georgovým rodičům. Původně s námi měl letět i Benji, ale nakonec jsme zjistili, že je moc velký, aby s námi letěl v kabině (a v zavazadlovém prostoru nemůže, jelikož je jednou z ras, které mají krátké nosy a s těmi teplotami tady by to byl risk). Takže to teď vyřizujeme a bude tedy po dobu našeho pobytu u jednoho Georgova kamaráda. Je nám to líto, ale aspoň ušetříme $200 za jeho "letenku".
Už toho máme na náš výlet spoustu naplánovaného, tak uvidíme, kolik z toho nám vyjde. Samozřejmě se pokusíme navštívit co nejvíce členů Georgovy rozsáhlé rodiny, pak pár výletů do NYC (14. července budeme mít třetí výročí od svatby, tak bychom si chtěli projít všechna místa, kde jsme byli na našem prvním "rande"), pak čtvrtého července na Den Nezávislosti, chceme jít do parku k Sochy svobody na ohňostroje. Pak bychom také chtěli vlakem do Washingtomu D.C., ale to už je ve hvězdách :-)
Tak tedy zatím.. příště možná až z New Jersey :-)

Minulý týden jsem to nějak nezvládla a tak tedy doháním. Minulý pátek jsme si večer zašli s Georgem na večeři a do kina, shlédli jsme film Angels and Demons. Líbilo se nám to, až na to, že kdyby mi to George neřekl, tak bych si bývala ani neuvědomila, že je to další díl filmu Da Vinci Code :-)

V sobotu kolem poledního jsme naložili věci do auta a vyrazili jsme na víkend k jezeru Thunderbird. Spolu s námi tam bylo asi dvacet dalších kamarádů, ugrilovali jsme nějaké masíčko, pojedli a popili a spousta z nich pak na večír odjela domů. Benji byl s námi, zaplaval si v jezeře, poběhal si kolem a většinu dne proseděl ve stínu protože bylo pomalu 34°C.
Jelikož my jsme si v pátek v noci dojeli koupit stan a pro mě karimatku (George říkal, že ji prý nepotřebuje a pak k ránu hekal :-), zůstali jsme spolu s dalšími čtyřmi kamarády přes noc. Zapálili jsme oheň, povídali si, opekli jsme si Smores (sandwich, který je ze dvou sušenek a plátku čokolády a uprostřed marshmallow, které se opeče nad ohněm), jen teda nějaká ta kytara tam chyběla.
V pondělí mi pak už začala škola. Dělám ten internetový kurz, takže teď nikam nemusím a musím říct, že mi to teda zatím maximálně vyhovuje. Už jsem dostala první jedničku a dneska ještě musím napsat asi dva úkoly, abych se s tím pak nemusela dělat během týdne.

V pátek večer jsme šli se spoustou kamarádů do jedné německé restaurace. Ani jsem o ní nevěděla, je taková schovaná. Když jedete kolem, tak ale jak kdyby přímo z Německa vypadla, taková chaloupka to je. Já jsem si objednala vepřové v pivní omáčce s knedlíkem a červeným zelím (George mi ale snědl půlku talíře, jak mu to chutnalo :-) a George měl vídeňský řízek. Všichni si pochutnali, hlavně na pivu, které vaří přímo tam.
V sobotu jsme si pak šli koupit něco, co jsme už dlouho chtěli a co jsme si měli koupit už dávno. Čistič koberců a podlah :-) To byste nevěřili, jakou stezku si tu Benji vyčůral, než se naučil chodit ven :-) No, ale teď už je zase všechno při starém, krásně to tu voní a koberec je jako nový :-) Když už jsme u toho Benjiho, tak musím zmínit, že jsme mu dneska napustili vanu a nechali si ho trošku poplavčit :-) Jelikož se nám rozbila klimatizace a opravář přijde asi až tento nadcházející týden, máme tu pěkný vedro. Venku je nějakých 31°C, ale uvnitř, se zapnutou sušičkou a občas i troubou, to vyleze i na víc.. Tak si kluk polebedil ve vaně a hned mu bylo líp :-)

Včera jsme ale ještě po celém dnu uklízení šli na večeři do Cheescake factory s mojí kamarádkou Lindsay, která slavila narozeniny. No, byli jsme pak pěkně utahaný. Dneska budu mít program více méně studijní, o přestávkách budu skládat prádlo a pak chci k večeři udělat čínskou polévku s plněnými knedlíčky wonton :-)
Tak už abych se do toho dala.

Tak máme pondělí večer, v kuchyni se mi vaří večeře, prádlo je vyprané a složené, vyluxováno, uklizeno, ještě vytřít a napsat vám, jaký jsme měli hezký prodloužený víkend.
Jelikož na sobotu hlásili přeháňky, spolu s dalšími dvěma kamarády jsme se rozhodli pro návštěvu středověké restaurace "Mediaval Times". Cesta tam nám trvala něco přes tři hoďky, ale jelo se hezky. Hlavní atrakcí této restaurace je rytířský souboj, ani tak nejde o jídlo (každý dostal rajskou polévku, čtvrtku kuřete, žebírko, zapečenou bramboru a šáteček plněný nějakým ovocem), ale o tu atmosféru. Vnějšek restaurace vypadá jako hrad a vnitřek je vlastně taková aréna, pro ty souboje. Všichni diváci jsou rozděleni na týmy a každý tým má svého rytíře, který bojuje o srdce princezny. No, bylo to docela fajn, i když z jídla jsem nějak unešená nebyla :-)

V neděli jsme šli s několika dalšími kamarády do parku, kde jsme provětrali Benjiho a grilovali. Večer jsme pak jeli do toho auto kina, kde jsme shlédli Night at the Museum 2. Tak jsme si s Georgem připadali jak v Pomádě, když tam byli taky v tom kině :-)

Na závěr vám ještě přidám fotečku včerejší snídaně. Už jsem tu dlouho nic z kuchyně a tentokrát jsem pekla Pomerančové "koláčky" (koláčky tomu říká slovník, tady to jsou scones a já bych to asi přirovnala k trojúhelníčkové bublanině) s brusinkami, polité pomerančovou polevou. No, byla to mňamka :-)

Týden zase za námi a nic moc se tu nedělo. Tedy alespoň co se aktivit týče.
Jelikož mi tedy minulý čtvrtek vyrvali ty moje moudráky, na pátek jsem si vzala volno. No, dobře jsem udělala, protože jsem celý den prozvracela. Předepsali mi totiž nějaká antibiotika a ještě léky na tlumení bolesti, přičemž oboje měly mimo jiné za vedlejší účinky nevolnost. No, a to mi nějak nesedlo. Tak jsem se na ty léky proti bolesti vykašlala a v sobotu už mi bylo mnohem lépe. Odjela jsem na svoji poslední hodinu do školy, ještě jsem před tím ráno v rychlosti dopsala jeden referát a bylo to. Ten den jsme psaly test, odevzdávaly jsme spoustu referátů, portfolio a plakáty, které jsme musely vyrobit, taky jsme musely přečíst celé třídě jednu dětskou knížku, zazpívat písničku a říct říkanku. No, prostě mi to krásně vyšlo s těma moudrákama :-) Ale všechno jsem to nakonec zvládla na plný počet a v úterý už jsem se na internetu dozvěděla, že jako závěrečnou známku jsem dostala jedničku. Tak mi to udělalo radost, snad mi to tak půjde i dál. Teď mám na dva týdny volno a prvního mi začiná letní semestr, tentokrát internetový kurz, protože bych v létě nemohla na všechny hodiny, když jedeme na dva týdny do New Jersey.
Jinak teď budeme mít třídenní víkend a snad nám i počasí bude přát. Celý týden tady máme krásně, kolem 28°C. Když o v sobotu nebude pršet, tak bychom jeli grilovat k jezeru a asi taky do auto kina, nebo jak se tomu česky říká :-) Kdyby pršelo, tak asi půjdeme zkusit jednu středověkou restauraci. Tak se vám to pokusím nějak zdokumentovat, ať je to, co je to :-)

Tak to zase uteklo a George už je přes týden doma. V sobotu jsme si večer zašli do kina na film Obsessed s Beyonce a pak na večeři do té "naší" japonské :-) Tak jsem ráda, že už ho mám na chvíli zase doma :-) Konečně jsem zase po pěti týdnech začala vařit, na což jsme se oba těšili a tento víkend máme v plánu jít na Disneyho představení Lví Král.
V sobotu dopoledne jsem samozřejmě musela zase tvrdnout ve škole, to dopoledne by mi ani tak nevadilo, ale to vstávání mě ubíjí, takže dokud to půjde, budu si radši vybírat kurzy, které jsou ve všední dny večer, i když jak se znám, tak tam zase budu usínat :-) Minulý týden jsme zase odevzdávali spoustu referátů a pět starších jsem dostala zpátky, všechny s plným počtem. Tento týden už budeme mít poslední hodinu, takže musím ještě dopsat poslední referát, dokončit deset plakátů s písničkama a říkankama pro děti, ze kterých pak budu muset dvě zazpívat před třídou a také jsme si museli vytvořit portfolio a deset anotací, ze kterých si musím vybrat jednu knížku a přečíst ji ve třídě, jako kdybych to četla dětem.
Počasí pořád nic moc, včera večer jsme tu měli několik tornád, ale jsme v pořádku a naštěstí se nám tentokrát vyhly i ty obrovské kroupy, takže auta to taky zvládly :-)
Jinak dneska jsem byla u zubáka. Už před rokem mi řekl, že bych si měla nechat vytrhnout moudráky. Ty dva, co byly vylezlý, nebyly moc pěkný a na ty dva, co se ještě neprodraly jsem tam stejně neměla moc místa. Tak jsem se k tomu konečně dokopala. Měla jsem ale šílenej strach. Nejdřív mě nasadili na Happy Gas-Plyn štěstí. No, co si budeme povídat, moc šťastná jsem stejně nebyla. Naopak. Hned jak mi opíchali celou pusu umrtvovacími injekcemi, nejradši bych se bývala rozbrečela. Pak začali vrtat první zub, který nebyl ještě ani úplně venku. Ani to nebolelo, jen jsem cítila tlak, nejhorší na tom bylo, že jsem vůbec nevěděla, co čekat a bála jsem se bolesti. Nakonec jsem teda ani necítila, když ho vyrvali, co ale pak docela bolelo, když mi tu ránu šili. Druhý zub byl venku bez vrtání a asi za pět vteřin. Kéž by to tak bylo se všema. Třetí zub byl bohužel opakem. Hodně se vrtalo, šťouralo, nemohl se najít správný instrument na vytržení zubu, no prostě hrůza. Pak se to nakonec nějak povedlo a zase se šilo. Čtvrtý zub byl snad nejhorší, dlouho se vrtalo a jelikož to všechno tak trvalo, umrtvení odeznělo a začalo to strašně bolet. Takže se muselo píchat znovu, ale nakonec to teda přes všechnu bolest dobře dopadlo, zašilo se to, sbalila jsem si svoje čtyři zuby v pytliku a jeli jsme mi s Georgem vyzvednout antibiotika a léky na utlumení bolesti. Doufám, že mě to nebude zítra moc bolet, ale pro jistotu jsem si vzala volno a zůstanu doma. Snad si trochu pospím a zvládnu dodělat poslední věci do školy. Tak na mě myslete.

Ani jsem se nenadála a George už se mi zítra vrací. Původně měl teda přijet až ve čtvrtek, ale jelikož ho ze školy propustili už dneska brzy ráno, vydal se hned na cestu. Což mě tedy nutí trochu věci uspěchat, ale snad to nějak stihnu. Musím dojít nakoupit, napsat zase několik prezentací do školy a pak ještě pár věcí do práce. No, a samozřejmě trošku poklidit a tak.. :-)

Co se mojí školy týče, tak zatím tedy prospívám na jedničku. V sobotu jsme dostali zpátky dvě práce, na obou jsem měla plný počet bodů a teď toho teda zase musím spoustu vypracovat na tento týden. Pak už jen příští sobotu a kurz je hotový. Bohužel si na dlouho neoddychnu, jelikož hned dva týdny na to, budu začínat kurz další, ale ten už snad nebude tak časově náročný.

Minulý víkend jsem si výborně užila s kamarádkama z práce. Jedna kolegyňka slavila narozeniny, tak objednala limuzínu a jely jsme na večeři do japonské restaurace (byl to zase ten styl, kde to vaří přímo před vámi, ale nebyla to ta samá). No, bylo to moc prima, už se těším na příští měsíc, kdy si to zopakujeme na narozeniny "paní ředitelky" :-)
Minulý týden (nebo už to bude předminulý a zapomněla jsem vám to napsat :) jsem také brala Benjiho k veterináři na prohlídku a na poslední očkování pro tento rok. Tak je samozřejmě v pořádku, jen se z něj stává pěkný Otesánek a z 3.5 kil, co vážil před měsícem, přibral na 5.2kg!! Takže už se z něj stává takové naše menší prasátko :-)

Také přidávám koláž z nějakých foteček z pátku (vypadám tam teda hrozně tmavá, ale to je kvůli tomu osvětlení, protože následující fotka je focená těsně před odchodem na tu oslavu a tam zas tak tmavá nejsem - a tam máte teda ty moje nový vlásky, bohužel bez nových šatů, protože ty jsem samozřejmě zatím nestihla :-)
A co se počasí týče, tak tentokrát není opravdu co závidět. Od minulého týdne nám tu prší, což je na květen v Oklahomě dost nezvyk, ale na druhou stranu je to potřeba, protože v létě toho deště moc neuvidíme, tak se to tu teď aspoň na chvíli zazelená :-)

Jak si tu tak sedím s Benjim na zahrádce, říkala jsem si, že bych mohla napsat krátký příspěveček, i když nic moc nového se tu tedy nestalo. Ve středu mi přišel ten můj netbook a zatím si nemám na co stěžovat, i když si trošičku musím zvyknout na menší rozměry klávesnice - u češtiny mi to dělá krapet problémy, jelikož jsou ty háčky a čárky tak blízko.. :-)
No, jinak si tu teď užíváme krásného počasí, v podstatě to až včera kleslo pod třicet stupňů, myslím, že ve středu bylo až 35°C. Takže jestli to dneska/zítra časově zvládnu, ušiju si nové letní šaty. Ale ještě uvidíme, jestli se k tomu dostanu, protože dneska musím uklidit, jelikož ke mě jde odpoledne kamarádka na pokec a zítra jdu na oslavu narozenin jednomu chlapečkovi ode mě ze třídy. No, a někde mezi tím, ještě musím napsat několik papírů do školy. Takže jsem zase zpátky u mých nereálných představ, kolik toho stihnu.. :-)
Fotečku s novými vlásky mám zatím jen jednu a to ještě focenou mobilem, takže opravdu nic moc a radši vás nechám počkat si na nějakou lepší, což by snad nemělo trvat dlouho, protože foťák už je opravený a měli by mi ho posílat zpátky každým dnem.. tak snad příští týden - a možná to bude v těch nových šatech :-)))
V práci nic moc nového, až na to, že jsem dostala do třídy spoustu nových hraček, ale to vás asi opravdu vůbec nezajímá.. :-) Ve středu jsem nějak přišla o hlas, takže jsem zbytek týdne na děti v podstatě chrchlala, ale nějak se to zvládlo.. Ve čtvrtek mě George překvapil a poslal mi lilie.. prostě jen tak.. no, vůbec jsem to nečekala, ale samozřejmě mi udělal velkou radost.. to abych mu teda asi upekla nějaké linecké, než se vrátí :-)
A už se mi to taky pěkně krátí.. George se vrací z Mississippi ani ne za dva týdny.. to to uteklo.. tak si říkám, že mě třeba ani nepozná, když jsem teď opálená a ještě k tomu mám jiné vlasy.. ještě by to chtělo trošku zhubnout, ale to už fakt nestíhám.. snad přes léto, až za měsíc otevřou bazén, tak bych možná mohla začít plavat, ale uvidíme, jak mi to bude všechno vycházet se školou a tak.. no, plánů mám, ale čas mi na ně nějak nevychází :-)

Tak jsem si konečně našla chviličku k napsání příspěvku - nějak ten život poslední dobou nestíhám... Dvakrát týdně chodím po práci na pozorování do školky a pak o tom musím vypracovat různá shrnutí, v sobotu jsem ve škole, na což v podstatě píšu papíry celý týden... Ale baví mě to, a musím říct, že mi to i jde :-) Tenhle týden jsme odevzdávali tři papíry (teda bylo jich pět, ale oznámkovala jen tři) a ještě jsme psali test, no, a bylo to teda známkovaný samostatně, ale zjednoduším to a z celkově možných 100 bodů jsem dostala 98, takže docela dobrý :-)

Jinak jelikož jsme si na červenec (dva týdny) koupili letenky do NJ/NYC, přišla bych o hodiny, na které bych se přihlásila a tak si na léto dám internetový kurz. Bude to Úvod do dětského vývoje a zase osmitýdenní, ale tentokrát bez těch pozorování, tak by to snad mělo být jednodušší :-) Už jsem se také přihlásila na podzimní semestr, na kurz Chování a výchovy a ten už bude zase s pozorováním ve školce a tak jsem si to dala na celý semestr. Tudíž když všechno dobře dopadne, do Vánoc budu mít první tři kurzy hotové a tím pádem dostanu svůj první certifikát, říká se mu tady CDA (Child Development Associate). No, a pak teda budu pokračovat dál, jestli tady ještě budeme.. jestli ne, budu si muset kredity přetransferovat na jinou školu a pokračovat tam, ale nevím, jestli někde jinde (mimo Oklahomu) budu mít tu možnost stipendia, jako mám teď.. necháme to osudu :-)
Také jsem si dneska tedy jako správná studentka pořídila Netbook, což jak asi víte, je prostě takový menší laptop. Je to sice méně výkonné, než normální laptop, ale já na tom stejně budu akorát používat textový procesor a internet, takže mi to bude stačit. Už se na něj těším, měl by mi přijít asi ve čtvrtek.
Jinak Velikonoce jsem si moc neužila.. Měla jsem se jet podívat za Texasankou, ale bohužel jsem to musela zrušit, protože bych to do té školy opravdu všechno nezvládla (i takhle jsem poslední článek dopisovala v sobotu ráno, než jsem jela do školy.. :-) Tak jsem akorát v neděli mezi učením se upekla beránka a v pondělí jsem ho vzala do školky. Všichni si moc pochutnali, udělala jsem ho pomerančové příchuti s brusinkami - moje oblíbená kombinace :-) Nejlepší bylo, když jsem ho ve třídě krájela a jeden chlapeček tak na mě koukal a povídá: "Paní učitelko, proč krájíte to štěňátko??? " Tak jsem si v tu chvíli připadala jako strašný tyran... :-)
Na pátek jsem se objednala ke kadeřnici, která mi byla doporučena jednou mou kamarádkou. Chtěla jsem si udělat melíry - k tomu mýmu opálení :-) No, ale asi jsem teda měla jít k té své. Tahle to teda taky udělala hezky, ale to drama cestou tam.. V tom městě, kde je ten salon, jsem předtím nikdy nebyla.. je to odsud asi 40km. Když jsem se dostala do ulice, kde by to mělo být, přišla jsem na to, že se tam stala nehoda a tak jeden úsek zavřeli. No, a já nevěděla, kde přesně to kadeřnictví je, tak jsem musela zpátky na dálnici, k dalšímu výjezdu, pak to projet venkovem a byla jsem zpátky na ulici, kde jsem měla být. Jenže tam to kadeřnictví nebylo. Jela jsem tedy kousek dál, jenže tam se jen pásly krávy, tak jsem si řekla, že tam už to teda asi nebude a usoudila jsem, že to bude v tom úseku, co byl zavřený. Musela jsem tedy zpátky na dálnici, jenomže jsem nebyla jediná a uvízla jsem v koloně, kde jsme jeli asi 5km/h, takže mi to trvalo strašnou dobu. Když jsem se dostala zpátky, začala jsem se po tom kadeřnictví znovu koukat, ale nikde jsem to neviděla. Pak tedy naštěstí konečně otevřely ten úsek, ale stejně jsem to nenašla. I jako poslední naději jsem se rozhodla jet se podívat k těm krávám... a ono to tam bylo.. kousek za pastvinama. Tak jsem tam teda byla o hodinu pozdějš, myslela jsem, že se budu muset přeobjednat, ale nakonec mě stejně vzala. No, příště se na to vykašlu a půjdu u nás na základně :-)
Fotečky tentokrát budou jen starší, protože se nám rozbil foťák (něco s čočkou, nechce zalézt, zaostřit a vůbec to nic nedělá... ). Naštěstí je ještě v záruce, tak mi to teď opravují - nebo se rozhodují, jestli mi to opraví :-) Aspoň jsem tedy vyfotila foťákem z práce, svoje dvě nové "zástěrky". Ta s těma autama je už trochu starší, a tu s kytičkama jsem spíchla minulý víkend (toho data si nevšímejte, je to na tom foťáku nějaký přednastavený a nechtělo se mi v tom hrabat). No, ještě tu mám látky na několik zástěrek.. a spoustu dalších projektů, možná to do konce roku stihnu :-)

Tak mi to zase nějak trvalo, ale už jsem tady :-) A asi bych začala navázáním na poslední příspěvek. Takže, co se počasí týče, je to tady pořád jak na horské dráze. Stromy už odkvetly a minulý víkend mi zavřeli na den školu, protože jsme tu očekávali sněhovou bouři. No, nakonec teda bylo hnusně, sněžilo, ale půl metru slibovaného sněhu se nekonalo. Ještě to tak :-)
Místo školy jsme tedy v sobotu dovezli Benjiho ke psímu "kadeřníkovi", dostal první velký sestřih po celém těle (ne jen prdku, tlapky a obličej jako obyčejně :-) Když jsme na něj čekali, došli jsme si do jedné pekárny na snídani a pak mě chtěl George vzít do jednoho autobazaru, ukázat mi tam auto, na které viděl reklamu. Nějak se to rychle semlelo a Benjiho jsme si jeli vyzvednout v novém autě :-) Takže já mám pořád to svoje, ale to Georgovo jsme místo opravování blatníku vyměnili za to nové. Teď s tím jeho ale jezdím já, protože George odveleli na pětitýdenní školení do Mississippi. Takže si užívám poklidné domácnosti, v podstatě bez vaření, uklizeno už mám a včera jsem začala chodit do solárka. Tak snad než se George vrátí, bude to na mě aspoň trochu znát.